. Co o nejoblíbenějším ovoci ještě nevíte – GASTROINOVACE.cz

Co o nejoblíbenějším ovoci ještě nevíte

V podstatě se s nimi setkáme na celé planetě. Tvoří 12 % celosvětové produkce ovoce, což je řadí na čtvrté místo po banánech, hroznech a pomerančích. Jabloně nejsou na pěstování příliš náročné, a tak není divu, že je nacházíme ve většině klimatických oblastí a na všech kontinentech.

Jablko je plod jabloně, patří mezi nejběžnější druhy ovoce nejen ve střední Evropě. Jde o malvici, podobně jako u plodu hrušně hrušky.

Jack Daniel’s Apple 1l 35% stoji 890 Kč v maloobchodu.


Celková pěstitelská plocha se odhaduje na téměř 5,5 milionů hektarů. Sady pro komerční účely najdeme v 80 zemích světa, z nichž prvních deset příček zaujímají Čína, USA, Turecko, Francie, Írán, Polsko, Rusko, Německo a – Indie. Společně se podílejí na téměř 80 % průmyslové produkce.

Crown Royal Apple 1l 35% stoji 1200 Kč v maloobchodu

Jablka jsou důležitou součástí našeho jídelníčku. Vyrábí se z nich mošty a džusydžemykompotyčajearoma do jiných jídel. Mají nezastupitelné místo ve výživě – obsahují celou řadu látek prospěšných organismu, zvyšují imunitu, mají vliv na odolnost vůči stresu. Pro všechny tyto účinky se v populární literatuře a časopisech často opakuje doporučení konzumovat nejméně jedno jablko denně. Zajímavé je, že aromatické látky z jablek, pokud je v organismu nezničíme jinými látkami v potravě, prostupují tělem a uvolňují se např. skrze vlasy ven, pravidelní konzumenti jablek tak doslova voní po jablíčkách.

Papidoux XO 0,7l 40% stojí v maloobchodu pouze 890 Kč

Všudypřítomnost jabloní a jablek vedla po r. 1989 ke značné devalvaci jejich hodnoty.[zdroj?] Tisíce jabloní v sadech i jiných místech Česka bylo vykáceno anebo ošetřovatelsky zanedbáno tak, že jejich úrodnost klesla na zlomek původního stavu. Spolu s likvidací zařízení na zpracování jablek to znamenalo, že cena ovoce, která by mohla být minimální[zdroj?], je dnes na trhu v  ČR v průměru vyšší než cena banánů nebo pomerančů. Rovněž řada produktů, které se vyráběly tradičně z padaných jablek z českého trhu do velké míry vymizely.

Aperitif Chateau du Breuil Vanille 0,7l 16% stojí v maloobchodu pouze 650 Kč

Plody dozrávají na konci léta nebo na podzim. Mají většinou kulovitý tvar (některé odrůdy jsou zploštělé, jiné vejčité) o průměru 5 až 9 cm, některé odrůdy až 15 cm. Slupka zralého plodu se může lišit podle odrůdy, od zelené (např. odrůda Granny Smith) přes žlutou (např. odrůdy Golden Delicious, Zlatá reneta) až po sytě červenou (např. odrůdy Idared, Spartan), častá jsou červená “líčka” na žlutém či zeleném základě. Pozdní odrůdy se dají dobře skladovat, ve vhodných podmínkách vydrží až do jara.

Světová produkce jablek stabilně stoupá, v roce 1980 bylo sklizeno 34 milionů tun, v roce 2007 již přes 64 milionů tun. V roce 2007 byla zdaleka největším producentem Čínská lidová republika s 27,5 miliony tun (42,8 % světové produkce), s velkým odstupem následují Spojené státy americké (6,6 %), Írán (4,1 %), Turecko (3,5 %), Rusko (3,5 %), Itálie (3,2 %), Indie (3,1 %) a Francie (2,8 %).

Většina produkce se spotřebuje v zemích produkce, předmětem mezinárodního obchodu bylo v roce 2006 7 milionů tun. Mezi největší vývozce patřila Čínská lidová republika (11,2 % světového vývozu), Chile (10,1 %), Itálie (9,9 %), Francie (9,5 %) a Spojené státy americké (8,9 %); mezi největší dovozce pak Rusko (11,7 % světového dovozu) a Německo (10,0 %).[2] V České republice bylo v roce 2008 sklizeno z 11,5 milionů stromů 154 tisíc tun jablek. V roce 2017 bylo sklizeno z 10,8 milionů stromů 105 tisíc tun jablek.

Ač se na severoamerickém kontinentu na produkci jablek nejvíc podílejí USA, pěstují se i v Kanadě a Mexiku, v Americe jižní pak jsou nejvýznamnějšími producenty Chile, Argentina a Brazílie. Produkce USA je z 80 % určena pro domácí trh, vedou odrůdy Red a Golden Delicious, 60 % produkce je pak soustředěno do státu Washington. Prudce roste produkce v jižní Americe, odrůdová skladba zahrnuje kromě „delícií“ také Braeburn, Gala, Fudji a Granny Smith – tvrdá zelená odrůda je miláčkem kuchařů, protože při zpracování takřka nehnědne a má pevnou, nerozpadající se dužinu. Asijskému trhu dominuje Čína (zhruba 24 milionů tun, vyvážených z větší části ve zpracovaném stavu jako koncentrát), ale činí se i Írán, Japonsko a Indie, kde je ovšem většina jablek zkonzumována v místě. Nejběžnějšími odrůdami jsou Granny Smith, Gala či Pink Lady a původně japonská Fuji, která se stala oblíbenou celosvětově.

Austrálie si většinu svých jablek sní sama, ale na blízkém Novém Zélandu tvoří tyto plody významnou exportní položku, která přináší tamní ekonomice asi 400 milionů novozélandských dolarů ročně.

V Evropě tvoří pěstování jablek 22 % produkce ovoce, což je řadí na druhé místo po hroznech. EU obhospodařuje asi 300 000 ha, nejvýznamnějším producentem je Polsko, následované Maďarskem. Pěstují se celosvětově známé odrůdy jako je Golden Delicius, Idared, Jonagold. K tradičním pěstitelským oblastem patří také jižní Tyrolsko, resp. Alto Adige, kde se rodí jablka vynikající kvality podobně jako v rakouském Štýrsku. Faktem ale zůstává, že ať už je jablko pro obchod vypěstované kdekoliv, téměř vždy se bude jednat o příslušníka zhruba desítky komerčně výhodných odrůd. Přitom jablka mají odrůd téměř neuvěřitelné množství – zdroje se v číslech rozcházejí, takže se udává mezi 20 a 35 000 odrůdami! Šlechtěním a křížením pak vznikají další – hra o jablko prostě nepozbývá na popularitě.

Jak to začalo

Kulturní, tedy vyšlechtěné jabloně pocházejí s největší pravděpodobností z oblasti Zakavkazí, Íránu a západního Turkestánu. Odtud se šířily jihozápadním směrem do Malé Asie a posléze přes Řecko a Itálii dále do Evropy. Už ve 3. století př. n. l. píše Řek Theofrastos o jablcích planých i pěstovaných, raných i pozdních, sladkých, zejména z oblasti Epiru (dnešní Albánie). Starořímský Cato je doporučoval k pěstování, Plinius zná již 17 italských odrůd. Římané brzy vynikli i v roubování, šlechtění a jejich zásluhou se jablka šířila dále do Evropy, kde postupně nahrazovaly původní plané druhy.

Domácí poklady

Rozmach v našich oblastech nastal až za vlády Karla Velikého v 9. století, kdy je doporučováno sedm vyšlechtěných odrůd. Je celkem pravděpodobné, že se k nám vyšlechtěná jablka dostala nejen od Řeků a Římanů, ale i se slovanskými věrozvěsty Cyrilem a Metodějem. Nejprve se pěstovala v klášterních zahradách, v 16. a 17. století došlo k velkému rozvoji jablonářství po celé Evropě, u nás pak dosáhlo vrcholu za císaře Rudolfa II., kdy bylo známo již kolem stovky odrůd. Pěstování a popisu jablek se věnoval i velký myslitel a humanista Bohuslav Balbín. Z Čech byla tehdy proslulá tzv. míšeňská jablka, vyvážená například do Pobaltí. Pěstování jablek se pak odrazilo i v místním názvosloví – vždyť máme Jablonné, Jablonov i Jablkyni… Třicetiletá válka se svou devastací země přinesla i značný úpadek ovocnářství, které se pozdvihlo až za osvícenství a vlády Marie Terezie a Josefa II. V 18. století pak farář a pomolog Matěj Rössler soustředil v Poděbradech první kolekci 260 odrůd jabloní a snažil se i o jejich rozšíření do okolních zemí. Česká Pomologická společnost pak vznikla roku 1830 – v té době bylo například v Německu známo už na 780 odrůd jablek. V 19. století bylo v pražské zahradě na Kanálce (poblíž dnešních Riegrových sadů) udržováno 8 letních, 7 podzimních a 86 zimních odrůd jablek. Patřily sem nejspíš například Matčino, Moravská jadernička či Kožená reneta zimní. Zájem o staré odrůdy bohudík dnes opět roste a mnohé je možné získat ve specializovaných školkách a zahradnictvích. Pro komerční pěstování už dnes ovšem ztratily význam, naše i celosvětová produkce se, jak bylo řečeno, soustředí na několik výnosných odrůd.

Dnes jsou u nás jablka nejpěstovanějším ovocným druhem – ročně jich vyprodukujeme asi 140 000 tun. Naše komerční odrůdy jsou prakticky stejné, jako jinde na světě – Golden Delicious, Jonagold, Idared a Gala, přidávají se relativní novinky Braeburn či Fuji. Tak často už se nesekáváme s místními „specifiky“ jako je Gloster, Šampion či Rubín.

Benefity pod slupkou

Jablka mají výrazný zdravotní přínos, přes svůj poměrně nízký obsah vitaminů. Najdeme v nich totiž cukry, ovocné kyseliny a hlavně řadu minerálních látek, jako je draslík, hořčík, železo, mangan, fosfor či síra. Dále pektiny, celulózu i enzymy, napomáhající trávení. Význam mají při odlehčovacích a očistných dietách, chorobách krevního oběhu, při revmatismu, jaterních a ledvinových chorobách. Jsou zásaditá, takže se hodí v boji proti překyselení organismu. U nás je jejich spotřeba velmi vysoká, sníme až 24 kg jablek ročně na osobu. Což je dobře a po přečtení těchto řádků se toto číslo nepochybně ještě zvýší!

Je na čase si zasadit svoji vlastní jabloň

ZDROJ: FIP.cz

Napsat komentář

Creative Commons License
Except where otherwise noted, GASTROINOVACE.cz on this site is licensed under a Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License.