Alcohol by volume. Měřítko obsahu alkoholu udávané v procentech. Čím je podíl alkoholu na objem nápoje vyšší, tím je silnější. Například Místní Ale má 5,2 %, což znamená, že na každých 100 ml piva připadá 5,2 ml alkoholu. Další piva, která vaříme ve Dvou kohoutech – Místní pivo a Místní kyseláč – pak mají 4,9 % a 4,2 %.
Extrakt původní mladiny. Tímto pojmem, respektive zkratkou se označuje množství rozpuštěných cukrů v mladině před zkvašením. EPM se současně rovná stupňovitosti piva – ta tedy nevyjadřuje množství alkoholu, jak se často mylně traduje, ale právě množství cukru v mladině před zkvašením.
Kompletní recept najdete ZDE: Špekáčky na černém pivu – jednoduchý recept na hospodskou klasicku
Original gravity (původní hustota). V podstatě vyjadřuje totéž, co EPM, tedy míru pevných látek v mladině před začátkem kvašení. FG (final gravity) naopak měří hustotu piva po fermentaci.
European bitterness units či International Bitterness units. Obě zkratky vyjadřují totéž, a to míru hořkosti piva. Ta je daná chmelem použitým při výrobě piva. Uvnitř chmelové šištice se totiž nachází malé žluté lusky (lupulin) obsahující pryskyřici a éterické oleje. Ty podporují aroma, chuť a především hořkost piva.
Standard reference method / Color Units European Brewery Convention. Dvě vědecké metody pro určení barvy piva. První vytvořila American Society of Brewing Chemists, druhou European Brewery Convention. Obě metody zahrnují měření barvy vzorku v kyvetě umístěné do spektrofotometru při vlnové délce 430 nm. Rozdíl mezi americkou a evropskou metodou je v průměru kyvety, barva EBC je tak 1,97krát vyšší než barva určená pomocí SRM.
Různých pivních stylů a jejich poddruhů napočítáme desítky. Absolutním základem všeho je však rozdělení na spodně kvašená piva a svrchně kvašená piva. Z nich se pak rozvětvují všechny ostatní. Hlavním rozdílem mezi spodně a svrchně kvašenými pivy jsou různé druhy kvasnic, teplota kvašení a délka zrání.
Indian Pale Ale / American Pale Ale / English Pale Ale / New England IPA. Všechny čtyři styly spadají mezi svrchně kvašená piva a jsou rozvětvením původního stylu ALE. Spojuje je vyšší podíl chmele, typický pro ně bývá také ovocný nádech a tóny exotického ovoce a citrusů. Mezi jednotlivými styly panují rozdíly, například IPA se vyznačuje vyšší hořkostí, NEIPA zase ovocnou šťavnatostí.
Cylindro-kónický tank. Technologie umožňující řídit proces kvašení pomocí regulace tlaku a teploty a dozrávání v jedné nádobě, bez nutnosti přetahovat pivo ze spilky do tanku nebo mezi jednotlivými tanky.
High gravity brewing je proces umožňující finální upravení parametrů piva, jako je alkohol a míra nasycení. Díky tomu dokážou velké pivovary držet produkci a finální piva v naprosto stabilní kondici.
Pomocí filtrace dochází k odstranění kvasinek a kalů z piva. Nejčastěji se používají křemelinové filtry, které zbaví pivo před stáčením do sudů nebo láhví mikročástic. Pivo je pak průzračné a také se tím prodlouží jeho trvanlivost.
Také pasterace (či pasterizace) pomůže prodloužit životnost piva. Díky zahřátí piva na vysokou teplotu a jeho následnému zchlazení dojde k zastavení či zpomalení kvasných procesů v nápoji.
Teď, když víte o pivu vše potřebné, zbývá poslední otázka: Dáte si hladinku, šnyt nebo mlíko?
Pivo načepované na jeden zátah. Díky tomu má perfektní říz, krémovou pěnu a bude chutnat do posledního loku.
V podstatě malé pivo načepované přes více pěny do klasického pivního půllitru. V Lokálech, Pultu i u Dvou kohoutů má šnyt vždy na dva prsty piva a na tři prsty pěny.
Sklenice naplněná až po okraj pivní pěnou. Jak název napovídá, evokuje sklenici plnou mléka. Ideální je vypít jej ihned po načepování. Chuť piva je v tomto případě krémovější a pocitově sladší, ideální na rychlé zahnání žízně.
Pivo načepované bez pěny. Musí se vypít rychle, protože bez pěny, která by pivo chránila, rychle ztrácí na kvalitě.
Zdroj: Dva kohouti