. "Jazda!" Šwiateková letí k trůnu. Zraje už ve dvaceti, naučila se "vyhrávat hnusně""Jazda!" Šwiateková letí k trůnu. Zraje už ve dvaceti, naučila se "vyhrávat hnusně" - GASTROINOVACE.cz

„Jazda!“ Šwiateková letí k trůnu. Zraje už ve dvaceti, naučila se „vyhrávat hnusně““Jazda!“ Šwiateková letí k trůnu. Zraje už ve dvaceti, naučila se „vyhrávat hnusně“

„Vyhrávat hnusně.“ Název knihy renomovaného amerického trenéra Brada Gilberta a také jedno z nepsaných pravidel, jak docílit tenisové dominance, nešel vycházející polské hvězdě dlouho přes ústa.

Šwiateková vždy chtěla být na kurtu perfektní. Dokonalá, bezchybná.

Pokaždé chtěla hrát vítězný míč, za každých okolností toužila po krásných výměnách, po bodech, které získá sama svým přičiněním a vlastní aktivitou. Neuměla využívat slabin soupeřek, neuměla vyhrávat i ve chvílích, kdy se jí zrovna nedařilo. Neměla záložní plán.

„Před pár lety jsem ideu o ošklivých výhrách vůbec nechápala. Nemohla jsem to akceptovat. Říkala jsem si, že to přece není možné,“ popsala Polka jen pár hodin poté, co nad hlavu pozvedla pohár pro vítězku velkého turnaje kategorie WTA 1000 v kalifornském Indian Wells.

Finále proti Řekyni Marii Sakkariové neodehrála podle představ. Nenabídla vymazlenou hru pro tenisové fajnšmekry, i kvůli nepříjemnému větru. Ale vyhrála.

„Stárnu, nasávám zkušenosti. Za poslední dva roky jsem viděla hrozně moc tenisu. Viděla jsem skvělé comebacky, sledovala jsem Rafu Nadala v duelech, kdy mu to nejde podle představ, ale vždycky najde způsob, jak soupeře porazit,“ vyprávěla Šwiateková pro WTA.

Možná rozhodující dílek do skládačky vysledovala na konci ledna, kdy v ochozech Areny Roda Lavera v Melbourne s otevřenou pusou sledovala Nadalův spektakulární obrat z 0:2 na sety proti Daniilu Medveděvovi, jímž španělský šampion uloupil rekordní 21. grandslamový titul.

„Ohromilo mě to. Nevěřila jsem mu, přišlo mi to nemožné. Ale on to dokázal.“

Dřív měla tendenci špatně se vyvíjející zápasy vzdávat. V nejednom případě kurt skrápěla svými slzami. Pomohla jí úzká spolupráce s psycholožkou Dariou Abramowiczovou i inspirace tenisovými velikány.

Na takzvaném pátém grandslamu v Kalifornii prohrála úvodní set v prvních třech kolech. Pokaždé ale zavelela k obratu a tenisovým rájem v mohavské poušti se pravidelně rozléhal její typický oslavný výkřik: „Jazda!“

V semifinálové bitvě proti Simoně Halepové ji nezastavil ani nepříjemný pád do sítě. „Nic velkého, je to jen odřenina. Když jsem byla mladší, padala jsem skoro na každém tréninku, dělali si ze mě legraci, proč jsem pořád na zemi,“ smála se rodačka z Varšavy.

Teď drží sérii jedenácti výher za sebou a po triumfu v Indian Wells, kterým navázala na nedávný titul z první „tisícovky“ sezony v katarském Dauhá, je aktuálně světovou dvojkou.

Už ve dvaceti letech tak vyrovnala národní maximum Agnieszky Radwaňské.

„Přijde mi to nereálné. Musím se podívat sama a vidět tam své jméno. Pocity neumím popsat, ale určitě chci ještě výš. První místo je blíž a blíž,“ uvedla Šwiateková navzdory faktu, že na královnu Ashleigh Bartyovou stále ztrácí přes 2000 bodů.

Její rostoucí potenciál i výsledková bilance v tak mladém věku ohromují tenisový svět. Polka je první hráčkou od dob Caroline Wozniacké v roce 2009, která vyhrála pět nebo více titulů před dovršením jednadvaceti let. 

„Vyhrávat hnusně.“ Název knihy renomovaného amerického trenéra Brada Gilberta a také jedno z nepsaných pravidel, jak docílit tenisové dominance, nešel vycházející polské hvězdě dlouho přes ústa.

Šwiateková vždy chtěla být na kurtu perfektní. Dokonalá, bezchybná.

Pokaždé chtěla hrát vítězný míč, za každých okolností toužila po krásných výměnách, po bodech, které získá sama svým přičiněním a vlastní aktivitou. Neuměla využívat slabin soupeřek, neuměla vyhrávat i ve chvílích, kdy se jí zrovna nedařilo. Neměla záložní plán.

„Před pár lety jsem ideu o ošklivých výhrách vůbec nechápala. Nemohla jsem to akceptovat. Říkala jsem si, že to přece není možné,“ popsala Polka jen pár hodin poté, co nad hlavu pozvedla pohár pro vítězku velkého turnaje kategorie WTA 1000 v kalifornském Indian Wells.

Finále proti Řekyni Marii Sakkariové neodehrála podle představ. Nenabídla vymazlenou hru pro tenisové fajnšmekry, i kvůli nepříjemnému větru. Ale vyhrála.

„Stárnu, nasávám zkušenosti. Za poslední dva roky jsem viděla hrozně moc tenisu. Viděla jsem skvělé comebacky, sledovala jsem Rafu Nadala v duelech, kdy mu to nejde podle představ, ale vždycky najde způsob, jak soupeře porazit,“ vyprávěla Šwiateková pro WTA.

Možná rozhodující dílek do skládačky vysledovala na konci ledna, kdy v ochozech Areny Roda Lavera v Melbourne s otevřenou pusou sledovala Nadalův spektakulární obrat z 0:2 na sety proti Daniilu Medveděvovi, jímž španělský šampion uloupil rekordní 21. grandslamový titul.

„Ohromilo mě to. Nevěřila jsem mu, přišlo mi to nemožné. Ale on to dokázal.“

Dřív měla tendenci špatně se vyvíjející zápasy vzdávat. V nejednom případě kurt skrápěla svými slzami. Pomohla jí úzká spolupráce s psycholožkou Dariou Abramowiczovou i inspirace tenisovými velikány.

Na takzvaném pátém grandslamu v Kalifornii prohrála úvodní set v prvních třech kolech. Pokaždé ale zavelela k obratu a tenisovým rájem v mohavské poušti se pravidelně rozléhal její typický oslavný výkřik: „Jazda!“

V semifinálové bitvě proti Simoně Halepové ji nezastavil ani nepříjemný pád do sítě. „Nic velkého, je to jen odřenina. Když jsem byla mladší, padala jsem skoro na každém tréninku, dělali si ze mě legraci, proč jsem pořád na zemi,“ smála se rodačka z Varšavy.

Teď drží sérii jedenácti výher za sebou a po triumfu v Indian Wells, kterým navázala na nedávný titul z první „tisícovky“ sezony v katarském Dauhá, je aktuálně světovou dvojkou.

Už ve dvaceti letech tak vyrovnala národní maximum Agnieszky Radwaňské.

„Přijde mi to nereálné. Musím se podívat sama a vidět tam své jméno. Pocity neumím popsat, ale určitě chci ještě výš. První místo je blíž a blíž,“ uvedla Šwiateková navzdory faktu, že na královnu Ashleigh Bartyovou stále ztrácí přes 2000 bodů.

Její rostoucí potenciál i výsledková bilance v tak mladém věku ohromují tenisový svět. Polka je první hráčkou od dob Caroline Wozniacké v roce 2009, která vyhrála pět nebo více titulů před dovršením jednadvaceti let.