Když Rusko napadlo Osmany. Na Krymu se roku 1855 rodila válečná fotografieKdyž Rusko napadlo Osmany. Na Krymu se roku 1855 rodila válečná fotografie

Fotografie Rogera Fentona z krymské války představují jeden z prvních pokusů o dokumentaci války prostřednictvím fotografie. Fenton strávil na Krymu necelé čtyři měsíce od března do června 1855 a vytvořil 360 fotografií v mimořádně náročných podmínkách. Bojové scény na nich ale nenajdete, to ještě tehdejší technika (velké deskové fotoaparáty a těžké stativy) příliš neumožňovala. Pohyboval se spíše ve vojenských táborech za frontou. Nyní jsou jeho záběry součástí sbírek knihovny amerického Kongresu.

Krymská válka se odehrála v letech 1853 až 1856. Carské Rusko tehdy napadlo osmanskou říši, na jejíž stranu se pak postavily Velká Británie, Francie a Sardinské království. Válka si vyžádala 600 tisíc mrtvých a skončila nakonec porážkou Ruska.

Za válkou stály mocenské ambice několika jednotlivců

„Příčina krymské války nemá jednoduché vysvětlení. Motivy a ambice několika jednotlivců vtáhly Rusko do konfliktu s několika národy, stály životy statisíců mužů a změnily politické uspořádání Evropy na dalších padesát let,“ píše na stránkách knihovny Kongresu kurátor sbírek Woody Woodis. 

První záminka k válce se naskytla už v roce 1850. Evropa si tou dobou odvykala od nepřetržitých válečných konfliktů a prožívala průmyslovou revoluci. V čele Francie stál tehdy Ludvík Napoleon Bonaparte, kterému se podařila přelomová diplomatická dohoda s osmanským sultánem Abdülmecidem I. Ten předal Francouzům správu křesťanských chrámů v Jeruzalémě, přestože do té doby to bylo privilegium přiznávané pravoslavným Rusům.

To společně s faktem, že se osmanský sultán začal přiklánět k mocnostem západní Evropy, pobouřilo ruského cara Mikuláše I. Když nepomohla jednání a nátlak, vtrhla ruská vojska v červenci 1853 na území osmanské říše (v dnešním Rumunsku). Za válkou, která tak začala, stály ambice rozšířit ruské území směrem ke Středozemnímu moři a získat vojenský přístup z Černého do  Středozemního moře.

Fotografování války pro jako komerční příležitost

„Když se válečné dění přesunulo od bojů na otevřených bojištích k obléhání Sevastopolu (říjen 1854 – září 1855), začal tehdejší válečný zpravodaj William Howard Russell neúnavně útočit na oficiální vedení války. Jeho líčení těžkostí života vojáků v Balaklavě čtenáře hluboce zasáhlo. Thomas Agnew z nakladatelství Thomas Agnew & Sons vycítil komerční příležitost. Navrhl vyslat na Krym fotografa, který by poskytl důkazy, jež by zmírnily negativní zprávy objevující se v novinách. Návrh Thomase Agnewa byl čistě soukromým, komerčním podnikem, který potřeboval pouze souhlas vlády, aby mohl být uskutečněn,“ píše kurátor Woody Woodis.

Agnew si jako fotografa vybral Rogera Fentona. Ten pocházel z bohaté rodiny, byl vystudovaný právník, ale studoval také malířství v Paříži, díky čemuž se  seznámil s fotografií. Už v roce 1852 pobýval v carském Rusku, kde pro stavebního inženýra Charlese Vignolese fotografoval stavbu visutého mostu přes Dněpr v Kyjevě na Ukrajině.  

Fenton se pak skutečně vydal fotografovat válku na Krymu, a to pod záštitou britské královské rodiny a vlády. „Vyhýbal se však pohledům, které by zobrazovaly válku v negativním světle, a to z několika důvodů. Mohla za to jednak fotografická technika, která ještě nebyla tak vyspělá, aby umožňovala zaznamenávat akční scény, jednak politické okolnosti jeho angažmá,“ píše kurátor Woodis. 

„Fentonovy fotografie z krymské války jsou nádherným záznamem okamžiku v čase. Jsou dokumentární v tom smyslu, že představují realitu způsobem, který malba nebo dřevoryt pouze naznačují. Lze je však také považovat za první případ využití fotografie pro účely propagandy, i když se nezdá, že by to bylo záměrné,“ konstatuje americký kurátor.