Kancelář prezidenta republiky řízená Vratislavem Mynářem vydala 10. března tiskovou zprávu, v níž ze svého pohledu shrnuje kontrolu ze strany Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Prověrka se zabývala dodržováním předpisů zákona o ochraně utajovaných informací. Úřad zjišťoval, zda nakládání s tajnými dokumenty na Hradě neprovází bezpečnostní riziko. Podle Hradu prověrka nic zásadního neodhalila.
„Kancelář prezidenta republiky nebude proti obsahu Protokolu podávat námitky. Kancelář prezidenta republiky bude doporučení zaslaná Národním bezpečnostním úřadem obratem implementovat do (…) praxe ochrany utajovaných informací,“ uvedl Hrad. Současně napsal, že úřad likvidaci zprávy o útoku ruské vojenské rozvědky na muniční sklady ve Vrběticích v roce 2014 nezařadil mezi nedostatky.
Podle zjištění Aktuálně.cz však prověrka přinesla zásadní poznatky. V první řadě Národní bezpečnostní úřad zjistil, že došlo k porušení zákona o ochraně utajovaných informací. Vrbětická zpráva pak podle jeho závěrů byla zničena omylem. Tímto prohřeškem se bude zabývat v rámci možného postihu ministerstvo vnitra.
Podezřelí jsou dva zaměstnanci Hradu
„Porušení zákona zjištěno bylo. Je podezření ze spáchání přestupků u dvou fyzických osob, konkrétně pochybení při evidenci utajovaných dokumentů a pochybení při předávání utajovaných dokumentů uvnitř Kanceláře prezidenta republiky bez potvrzení předání,“ potvrdil Aktuálně.cz bezpečnostní ředitel Národního bezpečnostního úřadu Jaromír Kadlec.
Při evidenci utajovaných dokumentů se musí dodržovat patřičné postupy. Je třeba nutné vyplnit jednací protokol, přijatou listinu zanést do příslušné knihy či zapsat, kdo se s dokumentem seznámil. V jednom případě takový předpis dodržen nebyl. V dalším se zase úředně nikam nezaneslo, že příjemce utajovanou informaci převzal.
V tuto chvíli není jasné, zda se obě selhání týkají jednoho dokumentu. Nelze ani říct, o jakou zprávu se jedná. Každopádně podle informací Aktuálně.cz se listina či listiny doručily do prezidentské kanceláře před rokem 2021. Podezřelí z přestupku jsou dva zaměstnanci Hradu z odboru spisové a archivní služby.
„Je podezření ze spáchání přestupků porušením paragrafu 21 odstavec 5 a 8 zákona,“ upřesnil Kadlec. Kauzu si nyní převezme legislativní a právní odbor Národního bezpečnostního úřadu, jenž s oběma zaměstnanci zahájí správní řízení. V krajním případě jim hrozí za jejich provinění pokuta až 500 tisíc korun.
Za zničení vrbětické zprávy pokuta až 200 tisíc
Týdeník Respekt a Český rozhlas letos v lednu upozornily, že Národní centrála proti organizovanému zločinu se zabývá tím, zda se zpráva o útoku ruské vojenské rozvědky ve Vrběticích z roku 2014 nedostala do ruky někomu nepovolanému. Přečíst si ji směl jen prezident Miloš Zeman. Policie se na Hradě od úředníků dozvěděla, že zpráva byla zničena.
Zaměstnanci prezidentské kanceláře trojici důstojníků řekli, že k likvidaci dokumentu došlo omylem. Takový závěr nyní potvrdil i NBÚ. „U inkriminovaného utajovaného dokumentu bylo v příslušném sloupci jednacího protokolu uvedeno, že byl skartován omylem při mimořádné skartaci v listopadu 2021. Toto zjištění vyplývá z předložených administrativních pomůcek a dalších písemností,“ popsal Kadlec.
Bezpečnostní ředitel NBÚ poznamenal, že prověrka neprokázala, že by při zacházení s vrbětickou zprávou došlo k porušení zákona o ochraně utajovaných informací. Jak ale upozornil, zničení dokumentu omylem postihuje zákon o archivnictví. V takovém případě přestupek spáchal ten, kdo „poškodí nebo zničí archiválii nebo dokument“. Za tento delikt lze uložit pokutu až 200 tisíc korun.
Skartace dokumentu nejdřív v roce 2023
Aktuálně.cz už dříve upozornilo, že vrbětická zpráva se nesměla skartovat takto brzy. Hrad ji od Bezpečnostní informační služby obdržel loni v dubnu, v listopadu ji zničil. Přitom teprve letos dokumentu začala podle zákona běžet skartační lhůta, během níž musí zůstat bezpečně uložená ve spisovně.
„Předpisy určují skartační lhůtu počtem celých roků od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž došlo k vyřízení dokumentu. Minimální skartační lhůta je tedy jeden rok,“ řekla Aktuálně.cz Renáta Maliková, vedoucí jednoho ze státních archivů, která se skartací utajovaných dokumentů zabývala ve své závěrečné vysokoškolské práci.
Vedoucí archivu Národního muzea Klára Woitschová pak upozornila na další skutečnost, z níž plyne nezákonný postup prezidentské kanceláře. „Z povahy skartační lhůty vyplývá, že řízení by nemělo probíhat ve stejném roce, kdy dokument vznikl či byl doručen. Provede se až v roce následujícím po uplynutí skartační lhůty.“ Skartační řízení o vrbětické zprávě mělo začít nejdříve v roce 2023.
Nedostatky o devíti bodech
„Zjištěné nedostatky v oblasti působnosti NBÚ jsou v protokolu o kontrole shrnuty v celkem devíti bodech. Všechna zjištěná pochybení nejsou neobvyklá, bývají zjištěna i při jiných kontrolách a spíše než systémovým nedostatkům nasvědčují dílčím selháním,“ popsal další zjištění kontroly v prezidentské kanceláři bezpečnostní ředitel Jaromír Kadlec.
Nedůslednosti odhalil úřad ve způsobu převodu tajného dokumentu doručeného elektronickou poštou do listinné podoby, v řešení písemných souhlasů se zapůjčením utajovaných dokumentů stupně utajení tajné nebo ve vyznačování náležitostí při tvorbě kopií utajovaných dokumentů nebo jejich částí. V tomto smyslu také vydal Národní bezpečnostní úřad doporučení, jimiž se musí Hrad napříště řídit.
Kontrolu v Kanceláři prezidenta republiky provedlo také ministerstvo vnitra. Zabývalo se tím, zda Hrad respektuje zákon o archivnictví a spisové službě. Impulsem k tomu byla informace od advokáta Tomáše Němečka, že kancelář zničila listinu o udělení státního vyznamenání předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému. Prezident Miloš Zeman nakonec otočil a ocenění mu nedal.
„Kontrola spisovné služby v Kanceláři prezidenta republiky byla ukončena, aktuálně probíhá zpracování kontrolního protokolu, následovat bude lhůta pro uplatnění námitek,“ řekla Aktuálně.cz 4. března Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra. Ještě uplynulý pátek vnitro nemělo hotový protokol z kontroly.
Kancelář prezidenta republiky řízená Vratislavem Mynářem vydala 10. března tiskovou zprávu, v níž ze svého pohledu shrnuje kontrolu ze strany Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Prověrka se zabývala dodržováním předpisů zákona o ochraně utajovaných informací. Úřad zjišťoval, zda nakládání s tajnými dokumenty na Hradě neprovází bezpečnostní riziko. Podle Hradu prověrka nic zásadního neodhalila.
„Kancelář prezidenta republiky nebude proti obsahu Protokolu podávat námitky. Kancelář prezidenta republiky bude doporučení zaslaná Národním bezpečnostním úřadem obratem implementovat do (…) praxe ochrany utajovaných informací,“ uvedl Hrad. Současně napsal, že úřad likvidaci zprávy o útoku ruské vojenské rozvědky na muniční sklady ve Vrběticích v roce 2014 nezařadil mezi nedostatky.
Podle zjištění Aktuálně.cz však prověrka přinesla zásadní poznatky. V první řadě Národní bezpečnostní úřad zjistil, že došlo k porušení zákona o ochraně utajovaných informací. Vrbětická zpráva pak podle jeho závěrů byla zničena omylem. Tímto prohřeškem se bude zabývat v rámci možného postihu ministerstvo vnitra.
Podezřelí jsou dva zaměstnanci Hradu
„Porušení zákona zjištěno bylo. Je podezření ze spáchání přestupků u dvou fyzických osob, konkrétně pochybení při evidenci utajovaných dokumentů a pochybení při předávání utajovaných dokumentů uvnitř Kanceláře prezidenta republiky bez potvrzení předání,“ potvrdil Aktuálně.cz bezpečnostní ředitel Národního bezpečnostního úřadu Jaromír Kadlec.
Při evidenci utajovaných dokumentů se musí dodržovat patřičné postupy. Je třeba nutné vyplnit jednací protokol, přijatou listinu zanést do příslušné knihy či zapsat, kdo se s dokumentem seznámil. V jednom případě takový předpis dodržen nebyl. V dalším se zase úředně nikam nezaneslo, že příjemce utajovanou informaci převzal.
V tuto chvíli není jasné, zda se obě selhání týkají jednoho dokumentu. Nelze ani říct, o jakou zprávu se jedná. Každopádně podle informací Aktuálně.cz se listina či listiny doručily do prezidentské kanceláře před rokem 2021. Podezřelí z přestupku jsou dva zaměstnanci Hradu z odboru spisové a archivní služby.
„Je podezření ze spáchání přestupků porušením paragrafu 21 odstavec 5 a 8 zákona,“ upřesnil Kadlec. Kauzu si nyní převezme legislativní a právní odbor Národního bezpečnostního úřadu, jenž s oběma zaměstnanci zahájí správní řízení. V krajním případě jim hrozí za jejich provinění pokuta až 500 tisíc korun.
Za zničení vrbětické zprávy pokuta až 200 tisíc
Týdeník Respekt a Český rozhlas letos v lednu upozornily, že Národní centrála proti organizovanému zločinu se zabývá tím, zda se zpráva o útoku ruské vojenské rozvědky ve Vrběticích z roku 2014 nedostala do ruky někomu nepovolanému. Přečíst si ji směl jen prezident Miloš Zeman. Policie se na Hradě od úředníků dozvěděla, že zpráva byla zničena.
Zaměstnanci prezidentské kanceláře trojici důstojníků řekli, že k likvidaci dokumentu došlo omylem. Takový závěr nyní potvrdil i NBÚ. „U inkriminovaného utajovaného dokumentu bylo v příslušném sloupci jednacího protokolu uvedeno, že byl skartován omylem při mimořádné skartaci v listopadu 2021. Toto zjištění vyplývá z předložených administrativních pomůcek a dalších písemností,“ popsal Kadlec.
Bezpečnostní ředitel NBÚ poznamenal, že prověrka neprokázala, že by při zacházení s vrbětickou zprávou došlo k porušení zákona o ochraně utajovaných informací. Jak ale upozornil, zničení dokumentu omylem postihuje zákon o archivnictví. V takovém případě přestupek spáchal ten, kdo „poškodí nebo zničí archiválii nebo dokument“. Za tento delikt lze uložit pokutu až 200 tisíc korun.
Skartace dokumentu nejdřív v roce 2023
Aktuálně.cz už dříve upozornilo, že vrbětická zpráva se nesměla skartovat takto brzy. Hrad ji od Bezpečnostní informační služby obdržel loni v dubnu, v listopadu ji zničil. Přitom teprve letos dokumentu začala podle zákona běžet skartační lhůta, během níž musí zůstat bezpečně uložená ve spisovně.
„Předpisy určují skartační lhůtu počtem celých roků od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž došlo k vyřízení dokumentu. Minimální skartační lhůta je tedy jeden rok,“ řekla Aktuálně.cz Renáta Maliková, vedoucí jednoho ze státních archivů, která se skartací utajovaných dokumentů zabývala ve své závěrečné vysokoškolské práci.
Vedoucí archivu Národního muzea Klára Woitschová pak upozornila na další skutečnost, z níž plyne nezákonný postup prezidentské kanceláře. „Z povahy skartační lhůty vyplývá, že řízení by nemělo probíhat ve stejném roce, kdy dokument vznikl či byl doručen. Provede se až v roce následujícím po uplynutí skartační lhůty.“ Skartační řízení o vrbětické zprávě mělo začít nejdříve v roce 2023.
Nedostatky o devíti bodech
„Zjištěné nedostatky v oblasti působnosti NBÚ jsou v protokolu o kontrole shrnuty v celkem devíti bodech. Všechna zjištěná pochybení nejsou neobvyklá, bývají zjištěna i při jiných kontrolách a spíše než systémovým nedostatkům nasvědčují dílčím selháním,“ popsal další zjištění kontroly v prezidentské kanceláři bezpečnostní ředitel Jaromír Kadlec.
Nedůslednosti odhalil úřad ve způsobu převodu tajného dokumentu doručeného elektronickou poštou do listinné podoby, v řešení písemných souhlasů se zapůjčením utajovaných dokumentů stupně utajení tajné nebo ve vyznačování náležitostí při tvorbě kopií utajovaných dokumentů nebo jejich částí. V tomto smyslu také vydal Národní bezpečnostní úřad doporučení, jimiž se musí Hrad napříště řídit.
Kontrolu v Kanceláři prezidenta republiky provedlo také ministerstvo vnitra. Zabývalo se tím, zda Hrad respektuje zákon o archivnictví a spisové službě. Impulsem k tomu byla informace od advokáta Tomáše Němečka, že kancelář zničila listinu o udělení státního vyznamenání předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému. Prezident Miloš Zeman nakonec otočil a ocenění mu nedal.
„Kontrola spisovné služby v Kanceláři prezidenta republiky byla ukončena, aktuálně probíhá zpracování kontrolního protokolu, následovat bude lhůta pro uplatnění námitek,“ řekla Aktuálně.cz 4. března Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra. Ještě uplynulý pátek vnitro nemělo hotový protokol z kontroly.
