Novela energetického zákona a zvyšování cen energií

K 1. 1. 2022 nabyla účinnosti novela energetického zákona (dále jen „novela“) zpřísňující povinnosti zprostředkovatelů a dodavatelů v energetických odvětvích, a naopak přinášející větší práva v této oblasti spotřebitelům. Tento článek se zaměří na změny v zákoně v souvislosti se zvyšováním cen energií jejich dodavateli.

V posledních měsících se na naše poradny obrací velký počet spotřebitelů mj. i z toho důvodu, že jim jejich dodavatel navýšil měsíční cenu za elektřinu či plyn, která se jim však zdá být příliš vysoká. Od Nového roku musí dodavatel ze zákona k platnému zvýšení cen dodávek energií spotřebiteli tuto změnu nejen pouze oznámit, ale rovněž mu dát možnost se za určitých novelou modifikovaných okolností ze smluvního závazku vyvázat. 

Oznámení změny ceny musí splňovat podmínku prokazatelnosti a adresnosti. Nadto musí dodavatel splnit lhůtu 30 dnů, kterou mu energetický zákon k oznámení poskytuje. V případě, že svou oznamovací povinnost nesplní, nevyvolají tyto změny vůči spotřebiteli právní účinky. Ten by se tedy – jakmile je mu doručeno vyúčtování s dopředu neoznámenou změnou (zvýšením) ceny energií – měl proti této změně ohradit a namítnout její neúčinnost.

Spotřebitel by ve výše zmíněném případě rozhodně neměl zvýšenou cenu platit. Dodavatel na ni totiž nebude mít právní nárok, a spotřebitel na něm by pak musel danou částku horko těžko vymáhat zpět. Netřeba si však zoufat. Jestliže totiž dodavatel vyúčtování neopraví, může je spotřebitel reklamovat a v případě nevyhovění dodavatele reklamaci se obrátit na Energetický regulační úřad (dále jen „ERÚ“) s návrhem na zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu. ERÚ pak může autoritativně rozhodnout, že dodavatel nemá nárok na placení zvýšené ceny spotřebitelem.

Další povinností dodavatele je potom poučit spotřebitele o možnosti odstoupit před zvýšením ceny energií bez sankce od smlouvy. Tuto možnost však spotřebitel musí ze zákona využít nejpozději 10 dní před účinností těchto změn.

Dvojí právní režim odstoupení od smlouvy pro zvýšení ceny energií, obsažený v úpravě před novelou, tak zanikl, když vymizela např. lhůta 3 měsíců pro odstoupení od smlouvy od data zvýšení ceny energií v případě, kdy dodavatel spotřebiteli toto plánované zvýšení neoznámil.

Ze současné právní úpravy naopak vyplývá, jak je uvedeno výše, že neoznámí-li dodavatel spotřebiteli zvýšení ceny energií, nebude vůči němu vůbec účinné. Novelou tedy došlo ke zpřísnění podmínek, které musí dodavatel v této oblasti splnit.

Co ale zůstalo stejné, je kupř. to, že právo vypovědět závazek spotřebiteli nevznikne, jestliže dodavatel zvýšil cenu energií kvůli tomu, že došlo ke zvýšení regulované složky ceny, daní či poplatků či ke změně právního předpisu. V takovém případě je spotřebitel, nemá-li s dodavatelem sjednanou smlouvu na dobu neurčitou (pak by výpovědní doba nemohla být ze zákona delší než 3 měsíce), povinen smlouvu s dodavatelem férově dodržet.  

Závěrem nezbývá než dodat, že vzhledem k uplatnění nepravé retroaktivity a výkladu ve prospěch spotřebitele se tyto změny týkající se zvyšování energií dodavateli vztahují i na smlouvy, uzavřené se spotřebiteli před 1. 1. 2022.

Vojtěch Ertl,
Odborný právní poradce SOS – Asociace, z.s.