Po vyloupení banky ujíždějí sanitkou. Akční film Ambulance se nemůže zastavitPo vyloupení banky ujíždějí sanitkou. Akční film Ambulance se nemůže zastavit

Dvojice nevlastních bratrů se značně nesourodou partou kumpánů vyloupí losangeleskou banku. Věc se však zvrtne, jeden z bratrů těžce zraní policistu a hrdinové ujíždějí v sanitce.

Danny a Will s sebou mají 16 milionů dolarů v hotovosti, ale také postřeleného, krvácejícího policejního zelenáče a zdravotnici jako rukojmí. Proti nim stojí drsná elita losangeleských bezpečnostních sil, která však dělá mnohé chyby.

Snipeři, vrtulníky, policejní blokády ulic i vyjednavači na telefonu jeden za druhým selhávají. Na ulicích zůstává spoušť. Zraněný policista umírá a vstává z mrtvých, přežívá operaci sleziny za jízdy i nadskakování v sanitce, jejíž řidič díky smykům uniká armádě policistů.

Divák přestává počítat výbuchy a vzpomene si na akční klasiku z 90. let minulého století Nebezpečná rychlost, ve které se herci Keanu Reeves a Sandra Bullocková snaží zachránit cestující v autobuse s výbušninami připravenými explodovat, jakmile klesne rychlost.

Sedmapadesátiletý americký režisér a producent Michael Bay začínal jako tvůrce videoklipů ve společnosti Propaganda Films s Davidem Fincherem. Natáčel se zpěváky Meat Loafem, Tinou Turnerovou nebo raperem Vanillou Icem. Dnes má za sebou snímky Skála, Ostrov, Mizerové nebo Armagedon. A také sérii Transformers, vycházející z populárních hraček.

Tentokrát našel námět v dánském filmu Lauritse Munch-Petersena z roku 2005, ze kterého si vzal nápad s bratry a ukradenou sanitkou. Udělal z toho ale podstatně větší, výbušnější velkoměstskou show. A přidal patos.

Některé Bayovy filmy jsou válečné, jiné zase sci-fi. Ať už se liší jakkoliv, vždy obsahují silný akční prvek a opakující se poznávací znamení, například pohyby a kompozice kamery nebo zpomalené záběry se zbraněmi. Na některé z nich novinka přímo odkazuje, když cituje Skálu s hercem Seanem Connerym anebo Bayův debut Mizerové.

Kromě toho se režisér vyznačuje také trochu nedospělým humorem a jeho styl někdy bývá nazýván „bayhem“. Výraz spojuje jeho jméno a anglické slovo pro zkázu, mayhem.

Ve filmu Ambulance to vypadá asi následovně: Bay opakuje svoje typické krouživé záběry z mírného podhledu a průlety kamery skrze různé objekty během olbřímí policejní honičky.

Problém to začne být už v úvodu. Nic se ještě neděje, ale kamera Roberta de Angelise už zběsile krouží kolem postav a banálních dialogů, jako kdyby scéna byla zaminovaná. Později v leteckém záběru vyšplhá na vrchol mrakodrapu a slétne dolů na úroveň ulice, kde jsou hrdinové. Důvod? Žádný není. Tempo se jen nesmí zastavit, a tak je třeba hromadit „cool“ záběry.

Opodstatnění nemají ani některé impozantně představené postavy, které přitom děj ovlivní minimálně. Veliteli zásahu na zadním sedadle auta sedí obrovský smradlavý pes, který se do akce krátce zaplete. Agent FBI přijel z psychoterapie se svým manželem.

Podle působivého vstupu na scénu vždy zásadně přeceníme, jakou budou mít tito aktéři v příběhu roli. Nakonec jsou jen členy „armády mimořádných“ a každý má zkratkovitě načrtnuté něco speciálního – schopnosti, traumata, drsnost.

Týká se to i žen, především Eizy Gonzálezové v roli sexy záchranářky Cam. Ta je jedním slovem ranařka. Kdysi byla těžce závislá na drogách a zničila si zářnou lékařskou kariéru, teď chladnokrevně zachraňuje životy, ale nikdo s ní nechce spolupracovat. Bay ji nelíčí nijak feministicky, naopak: je to typická silná ženská figura čistě pro potěchu mužského oka.

Víc prostoru dostávají bratři. Dannyho, který se pohybuje někde mezi zkušeným chladnokrevným manipulátorem a člověkem s tekoucími nervy, hraje Jake Gyllenhaal. Toho si můžeme pamatovat z filmů jako Zodiac, Zkrocená hora nebo Mariňák.

Podle FBI měl Danny vykrást už 37 bank, řemeslo zdědil po otci. Není jasné, proč dávno nesedí za mřížemi.

Jeho bratra Willa svedla na scestí obtížná situace – potřebuje své ženě zaplatit experimentální operaci, kterou pojišťovna odmítá uhradit. Willa hraje Yahya Abdul-Mateen II.

Stopáž Bayova rozjetého, autenticky kinetického filmu dosahuje dvě a čtvrt hodiny. Mnoho nesmyslných detailů člověka prostě jen převálcuje, není důvod se nad nimi pozastavovat. Strach z možné divácké nudy režiséra ovládá jako nic jiného. Aby se mu vyhnul, balancuje na hraně vypjaté akce a jejího občasného shazování.

Jeho klukovské hračkářství vybudované za miliony dolarů přesto působí trochu stárnoucím dojmem, jako stesk po nekomplikovaných akčních podívaných 80. a 90. let. V tomto případě jen přefouknutých na neúměrných, scenáristicky problematických 136 minut popcornové zábavy. Ta ale v současném Hollywoodu umí mít o poznání sofistikovanější podobu.