Nestojí o lidi, i když jim má pomáhat. Melíšková hraje svéráznou zdravotní sestruNestojí o lidi, i když jim má pomáhat. Melíšková hraje svéráznou zdravotní sestru

Hana z fiktivního maloměsta Ostrov pracuje jako zdravotní sestra na jednotce intenzivní péče. Straní se mužů i společnosti, v nemocnici jedná chladně s pacienty, doma žije sama s dospívající dcerou a psem. Dlouhodobě zápasí s dluhy.

Když jí při noční službě zemře pacientka, spustí to lavinu událostí. Hana se stává podezřelou nejen z toho, že smrt zavinila úmyslně, ale také že to nemuselo být poprvé.

Situace se bezprostředně dotýká hrdinčiny dcery Terezy. Její vztah s matkou je plný výčitek a spíš než mateřské lásce se podobá svazku dvou lidí, kteří si na sebe zbyli. Tereza chtěla s přítelem odletět pracovat na slunné Kapverdy, místo toho musí šokovaně zůstat doma. Pod tlakem okolností pro ni není snadné se zapřít, pomoct matce a nezapochybovat o její nevině.

Své zájmy v případu dále hájí jak nadřízený lékař Vaculík, tak ředitel ostrovské nemocnice, kandidující v místních volbách. Neoblíbené sestry se nechtějí zastat ani ti, kteří s ní roky spolupracovali. Veřejnost má pak pod vlivem médií brzy jasno: Hana je vinna. Všechno její odtažité jednání se stává argumentem proti ní.

Scénář Podezření se volně odvíjí od skutečných událostí v Rumburku mezi lety 2010 a 2015. Zdravotní sestra tam byla podezřelá, že podáním draslíku zabila šest lidí. Hrozilo jí až doživotí. Soud ji ale osvobodil.

Minisérii vytvořil sedmatřicetiletý Štěpán Hulík, který dříve napsal scénář televizních dramat Hořící keř a Pustina od HBO. Ty se setkaly s výrazným ohlasem a obdržely Českého lva i další ceny. Teď Hulík poprvé pracuje pro Českou televizi.

Režie se ujal mladý slovensko-český tvůrce Michal Blaško, jehož krátký film Atlantida, 2003 promítla studentská sekce Cinéfondation festivalu ve francouzském Cannes. Novince dal paletu tlumených, až deprimujících barev s důrazem na hnědou, béžovou, nebo chladně modrou.

Podezření vysílá Česká televize ve třech epizodách, vždy jednu každou neděli, zatímco zahraniční diváci ji uvidí ve čtyřech dílech. První polovinu této mezinárodní podoby minulý měsíc promítl i prestižní německý festival Berlinale. Různě pojaté závěry epizod pokládají odlišný důraz na psychologicky náročné momenty. Děj je ale identický.

V hlavní roli se s tváří plnou vrásek, silnými brýlemi, rozcuchanými vlasy a koutky věčně staženými dolů představuje Klára Melíšková. Diváci si ji pamatují z filmu Vlastníci, seriálů Vodník, Dabing Street, z kriminálek či z mnoha rolí v pražském Dejvickém divadle.

Její portrét ženy, která nestojí o lidi, i když pracuje v pomáhající profesi, je pozoruhodný. Kde končí odtažitost a začíná necitelnost? Jakou roli na hodnocení konkrétních činů má dlouhodobý kontext mezilidského soužití? Jaký díl viny nese systém a jaký jedinec? To jsou některé z otázek, které si seriál klade.

V dalších rolích sekunduje v roli dcery Terezy herečka Denisa Barešová, která se v posledních dvou letech dostala mezi českou hereckou elitu. Vloni účinkovala v seriálech Božena a Kukačky. Spolehlivý Ivan Trojan ztvárnil neprůhledného doktora Vaculíka. A své příležitosti druhořadého, ale z letargie se probouzejícího advokáta Nováka se chopil Miroslav Hanuš.

Režisér Blaško se scenáristou Hulíkem minisérii pojali ani ne tak jako kriminální a soudní drama, poháněné snahou nalézt viníka, spíše vytvořili psychologické drama s mnoha otevřenými momenty. Některé neuzavřené motivy mohou vzbudit pochybnosti ohledně dotaženosti, většinou ale skvěle fungují jako otázky položené publiku. Skrze hlavní postavu i veřejnou reakci na ni.

Podezření tak vystupuje z řady jako přesvědčivě odehrané psychologické drama vycházející z komplexní situace – nátury hlavní hrdinky, situace v českém zdravotnictví, mezilidských vztahů a formování veřejného mínění.

Česká televize takové ambiciózněji pojaté seriály potřebuje stejně jako populární kusy hýbající společenskou diskusí, jimiž byly nedávné Devadesátky či dřívější Most!, nebo pokusy oslovit mladší publikum v případě webseriálu TBH. Podezření nesklouzává ke stereotypům. Ani se nesnaží publiku zavděčit.

Hana z fiktivního maloměsta Ostrov pracuje jako zdravotní sestra na jednotce intenzivní péče. Straní se mužů i společnosti, v nemocnici jedná chladně s pacienty, doma žije sama s dospívající dcerou a psem. Dlouhodobě zápasí s dluhy.

Když jí při noční službě zemře pacientka, spustí to lavinu událostí. Hana se stává podezřelou nejen z toho, že smrt zavinila úmyslně, ale také že to nemuselo být poprvé.

Situace se bezprostředně dotýká hrdinčiny dcery Terezy. Její vztah s matkou je plný výčitek a spíš než mateřské lásce se podobá svazku dvou lidí, kteří si na sebe zbyli. Tereza chtěla s přítelem odletět pracovat na slunné Kapverdy, místo toho musí šokovaně zůstat doma. Pod tlakem okolností pro ni není snadné se zapřít, pomoct matce a nezapochybovat o její nevině.

Své zájmy v případu dále hájí jak nadřízený lékař Vaculík, tak ředitel ostrovské nemocnice, kandidující v místních volbách. Neoblíbené sestry se nechtějí zastat ani ti, kteří s ní roky spolupracovali. Veřejnost má pak pod vlivem médií brzy jasno: Hana je vinna. Všechno její odtažité jednání se stává argumentem proti ní.

Scénář Podezření se volně odvíjí od skutečných událostí v Rumburku mezi lety 2010 a 2015. Zdravotní sestra tam byla podezřelá, že podáním draslíku zabila šest lidí. Hrozilo jí až doživotí. Soud ji ale osvobodil.

Minisérii vytvořil sedmatřicetiletý Štěpán Hulík, který dříve napsal scénář televizních dramat Hořící keř a Pustina od HBO. Ty se setkaly s výrazným ohlasem a obdržely Českého lva i další ceny. Teď Hulík poprvé pracuje pro Českou televizi.

Režie se ujal mladý slovensko-český tvůrce Michal Blaško, jehož krátký film Atlantida, 2003 promítla studentská sekce Cinéfondation festivalu ve francouzském Cannes. Novince dal paletu tlumených, až deprimujících barev s důrazem na hnědou, béžovou, nebo chladně modrou.

Podezření vysílá Česká televize ve třech epizodách, vždy jednu každou neděli, zatímco zahraniční diváci ji uvidí ve čtyřech dílech. První polovinu této mezinárodní podoby minulý měsíc promítl i prestižní německý festival Berlinale. Různě pojaté závěry epizod pokládají odlišný důraz na psychologicky náročné momenty. Děj je ale identický.

V hlavní roli se s tváří plnou vrásek, silnými brýlemi, rozcuchanými vlasy a koutky věčně staženými dolů představuje Klára Melíšková. Diváci si ji pamatují z filmu Vlastníci, seriálů Vodník, Dabing Street, z kriminálek či z mnoha rolí v pražském Dejvickém divadle.

Její portrét ženy, která nestojí o lidi, i když pracuje v pomáhající profesi, je pozoruhodný. Kde končí odtažitost a začíná necitelnost? Jakou roli na hodnocení konkrétních činů má dlouhodobý kontext mezilidského soužití? Jaký díl viny nese systém a jaký jedinec? To jsou některé z otázek, které si seriál klade.

V dalších rolích sekunduje v roli dcery Terezy herečka Denisa Barešová, která se v posledních dvou letech dostala mezi českou hereckou elitu. Vloni účinkovala v seriálech Božena a Kukačky. Spolehlivý Ivan Trojan ztvárnil neprůhledného doktora Vaculíka. A své příležitosti druhořadého, ale z letargie se probouzejícího advokáta Nováka se chopil Miroslav Hanuš.

Režisér Blaško se scenáristou Hulíkem minisérii pojali ani ne tak jako kriminální a soudní drama, poháněné snahou nalézt viníka, spíše vytvořili psychologické drama s mnoha otevřenými momenty. Některé neuzavřené motivy mohou vzbudit pochybnosti ohledně dotaženosti, většinou ale skvěle fungují jako otázky položené publiku. Skrze hlavní postavu i veřejnou reakci na ni.

Podezření tak vystupuje z řady jako přesvědčivě odehrané psychologické drama vycházející z komplexní situace – nátury hlavní hrdinky, situace v českém zdravotnictví, mezilidských vztahů a formování veřejného mínění.

Česká televize takové ambiciózněji pojaté seriály potřebuje stejně jako populární kusy hýbající společenskou diskusí, jimiž byly nedávné Devadesátky či dřívější Most!, nebo pokusy oslovit mladší publikum v případě webseriálu TBH. Podezření nesklouzává ke stereotypům. Ani se nesnaží publiku zavděčit.