Neznámkovat, neizolovat od Čechů. Školy řeší, jak co nejlépe začlenit ukrajinské dětiNeznámkovat, neizolovat od Čechů. Školy řeší, jak co nejlépe začlenit ukrajinské děti

INSPIRACE2 years ago7 Views

Je především na ředitelích a učitelích, jak si se začleněním ukrajinských dětí poradí. V praxi to funguje tak, že pokud do školy nastoupí třeba jen jeden nebo dva žáci, školy je většinou přiberou do běžných tříd. Pokud škola přijme víc dětí a může si to kapacitně dovolit, zřídí pro ně oddělenou skupinu. V té se děti učí ve svém mateřském jazyce a mají ukrajinské učitele. Postup se však liší škola od školy.

Na Základní školu Solidarita v Praze 10 chodí zhruba patnáct dětí z Ukrajiny. Zařadili je do běžných tříd podle jejich věku. Zároveň ve škole každý den až do odpoledne probíhá v menší učebně intenzivní výuka češtiny. Děti tu česky vyučují dobrovolníci a hodiny koordinuje profesionální lektorka. 

„Funguje to tak, že děti chodí do tříd, kde se seznamují s ostatními žáky svého věku během praktických předmětů, u kterých není tolik potřeba jazyk, jako je tělocvik, informatika, angličtina nebo výtvarná výchova. A když mají mít předmět, kterému by zatím tolik nerozuměly, jdou místo toho do učebny češtiny. Takže napůl se děti integrují a seznamují, napůl se intenzivně věnují češtině,“ popsala ředitelka školy Karin Marques během diskuse, kterou pořádal spolek Učitelská platforma. 

Marques dětem vysvětlila třeba i to, jak v Česku funguje známkování či slovní hodnocení. „Řekla jsem jim, že se jich zatím známky týkat nebudou, že jim budeme dávat komentář o jejich úsilí a pokroku,“ říká. Čeští žáci podle ní přijali nové spolužáky nadmíru dobře, deváťáci byli dokonce zklamaní, když k nim hned v prvním týdnu nikdo z Ukrajiny nenastoupil. 

V Základní škole Šlapanice nedaleko Brna mají 26 dětí z Ukrajiny a podle ředitele Pavla Vyhňáka přibývají každým dnem další. „Zatím to řešíme tak, že jsme vytvořili jednu třídu na prvním stupni a jednu na druhém a žáci budou postupně zařazováni do běžných ročníků skrz různé socializační aktivity,“ popisuje Vyhňák.

I on zmiňuje, že je v prvé řadě důležité, aby se děti dokázaly domluvit česky. „Naší snahou je teď děti adaptovat na dění v Česku, aby si zvykly na školu, na sebe navzájem, a později se budou postupně objevovat v různých ročnících u česky mluvících dětí,“ vysvětluje. 

Školy často pracují i se školními psychology, kteří jim radí třeba i s tím, jakým způsobem a zda vůbec se s příchozími dětmi bavit o válce. „Náš školní psycholog nedoporučuje do tohoto tématu zacházet, pokud se k tomu dítě nechce samo vyjadřovat. Na některých dětech je to trauma pořád vidět. Máme ve škole třeba kluka, který by byl asi nejradši zpátky na Ukrajině, má pocit, že by tam měl pomáhat,“ uvádí ředitel školy ve Šlapanicích. 

Lex Ukrajina otvírá dveře do škol, školek i skupin

Usnadnit dětem vstup do škol má zvláštní zákon označovaný jako „lex Ukrajina“, který poslanci schválili ve stavu legislativní nouze a podpořil ho i Senát. Norma uprchlíkům umožní například rychlý vstup na trh práce nebo získání humanitární dávky ve výši pět tisíc korun. Co se školství týče, má zákon ukrajinským dětem umožnit například to, aby nastoupily do dětských skupin. Zároveň mají delší termín na podávání přihlášek na střední školu, a to do 5. dubna, pro nematuritní obory do 8. dubna. 

Zákon má také zjednodušit to, jakým způsobem lze navýšit kapacitu školy. Tedy proces, kterým by škola musela projít, kdyby přijímala nadlimitní počet žáků. „K žádostem o navýšení kapacity nebude nutné přikládat stanovisko krajské hygienické stanice a stavebního úřadu a zároveň se na školy, které vzdělávají ukrajinské děti, nebudou vztahovat hygienické požadavky na prostorové podmínky,“ uvádí mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. 

Prodlužuje se také možnost zapsání do mateřských a základních škol, a to od 1. června do 15. července. „Před touto lhůtou se počítá s tím, že se rodiny samy rozhodnou, jestli děti zkusí dostat do školy dříve, což se většinou děje, protože matky chtějí nastoupit do práce,“ vysvětluje analytik vzdělávací organizace EDUin Jan Zeman. 

Zákon podle něj rovněž upravuje podmínky přijetí ukrajinských dětí do školek. Pokud ředitel nemůže dítě přijmout, protože se do školky nevejde, má povinnost oznámit to krajskému úřadu, který následně začne hledat jinou školku. „Tímto způsobem je o předškoláky více postaráno. Myslím, že u základních škol platí stejný postup. Rozhodně zákon ale neznamená, že by ukrajinské děti měly přednost před českými dětmi, že by někoho měly vytlačit ze školky nebo školy,“ vysvětlil Zeman s tím, že pro české a ukrajinské žáky platí stejná pravidla, až na pozdější termíny zápisů.

Na začlenění dětí chybí peníze, říkají školy

Školy by uvítaly hlavně finance, které by jim pomohly začlenit žáky do výuky. „Potřebujeme peníze na pomůcky, obědy, svačiny i na pedagogy v odpoledních hodinách,“ uvádí ředitel šlapanické školy Pavel Vyhňák. Peníze jsou podle něj potřeba i na koordinátora, tlumočníka, sociálního pedagoga či na socializační aktivity.

Ředitelka základní školy ve Štětí Gabriela Hrušková upozorňuje, že dětem zatím škola vše pořizuje ze svých výplat. „Blíží se školy v přírodě a pro ukrajinské děti by bylo přínosné, kdyby mohly jet také, ale bez finanční podpory státu je nebudeme moci vzít s sebou.“ 

Peníze ale podle pedagogů budou potřeba i na další učitele. „Musíme najít další češtináře a mezi příchozími rodiči najdeme i učitelky v ukrajinštině. Musíme je nicméně mít z čeho zaplatit. Peníze určené na doučování potřebují české děti, pro ty ukrajinské už peníze nezbydou,“ řekl Učitelské platformě Arnošt Žídek ze Základní školy Otická v Opavě. 

Další problém může být podle analytika Zemana v tom, jak někteří pedagogové reagují na přijímání dětí z Ukrajiny. „Učitelé panikaří kvůli tomu, že ukrajinské děti mají okamžitě učit všechno úplně stejně jako české děti, ale to po nich nikdo nechce,“ upozorňuje Zeman. 

Do škol chtějí tisíce dětí. Pomoci mají adaptační skupiny

Umisťováním ukrajinských dětí do škol a dalších institucí se zabývá i Nadační fond Děti Ukrajiny. Snaží se k nim rovněž zajišťovat ukrajinsky hovořící dobrovolníky, učitele, tlumočníky či psychology, ale také třeba učební pomůcky. „V zásadě se snažíme vytvořit do určité míry věkově homogenní dětské skupiny, kde je zajištěna péče o děti, a z hlediska jejich vzdělávání klademe důraz především na výuku českého jazyka,“ popisuje Martin Mařan z fondu.

V jejich databázi je podle bývalého rektora Univerzity Karlovy a iniciátora nadačního fondu Tomáše Zimy přes čtyři tisíce dětí, které mají zájem o začlenění do jednotřídek. K tomu také 450 dobrovolníků pro výuku. 

První školou, která ukrajinské děti přivítala, bylo 1. Slovanské gymnázium v Praze. „Záměrem je, aby výuka odpovídala tomu, co se děti učily na Ukrajině, aby měly předměty, na které jsou zvyklé. Zkrátka aby pokračovaly ve výuce, kterou měly na Ukrajině,“ říká ředitelka gymnázia Taťjana Pergler. 

Do této chvíle napomáhal fond Děti Ukrajiny u otevření devíti jednotřídek pro ukrajinské uprchlíky. Nejčastěji s ním spolupracují soukromé školy, neboť ty státní podle Mařana „řeší situaci po své linii“, ale také firmy, instituce či jednotlivci. Jelikož kapacity škol jsou velmi omezené, fond pomáhá vytvářet dětské adaptační skupiny třeba i přímo v centrech ubytování uprchlíků. Snaží se, aby se tu děti mohly učit češtinu nebo se zapojily do dálkové výuky v ukrajinštině, kterou organizuje ukrajinské ministerstvo školství a vědy přes online vysílání ukrajinských televizí či přes YouTube.

„Po dořešení otázek autorských práv z ukrajinské strany jsme v nejbližší době schopni tisknout a distribuovat učební materiály v ukrajinštině. Přímý dovoz učebnic z Ukrajiny se doposud nepodařilo realizovat, jsme nicméně v kontaktu s ukrajinským ministerstvem školství,“ líčí Martin Mařan z fondu Děti Ukrajiny.

„Bohužel vše se odehrává výhradně na dobrovolnické bázi, stát přes konkrétní přísliby zatím nezajistil žádné prostředky na ukrajinské dobrovolníky věnující se dětem. Jejich možnosti jsou limitované, potřebují řešit i základní životní potřeby své a svých dětí,“ dodává.

Vybrané ukrajinské učebnice jsou už nyní zdarma k zobrazení či vytištění na webu Škola s nadhledem. Tuto možnost dojednalo a pomohlo realizovat české nakladatelství Fraus s ukrajinským vydavatelstvím učebnic Ranok. To však sídlilo v Rusy těžce ostřelovaném Charkově a jeho zaměstnanci již museli uprchnout do Polska.

V českém školství chybělo již před válkou na Ukrajině několik tisíc učitelů. Integraci desítek tisíc ukrajinských dětí mají pomoci vyřešit ukrajinské vysokoškolačky, které buď přišly v současné vlně, nebo v Česku působí již déle, ale na jiné, často nižší, pracovní pozici. I na jejich rychlé přijetí do škol se zaměřuje lex Ukrajina. Zapojit by se mělo také více studentů pedagogických fakult. 

Koncem března má proběhnout sběr dat na školách, ze kterého se zjistí počet ukrajinských žáků, kteří se již na školách vzdělávají. Další aktuální informace ohledně školství mohou Ukrajinci čerpat ve zvláštní sekci na webu ministerstva školství.

Hlavně nevytvořit segregované ukrajinské školy

Výzkumník společnosti PAQ Research se zaměřením na vzdělávání Štěpán Kment nicméně ve studii Bydlení, trh práce, vzdělávání: Jak postupovat v integraci ukrajinských uprchlíků v ČR 2022+ varuje před zakládáním plně ukrajinských škol kvůli riziku segregace. A i zmíněné ukrajinské třídy by podle něj měly fungovat jen dočasně, zejména pro intenzivní výuku češtiny. Ukrajinské děti je podle něj dobré hned od začátku začlenit do běžných tříd, ve školách by nemělo být více než dvacet procent Ukrajinců.

Kment také doporučuje postupně vybrat 1500 až 2500 základních škol, které by se zaměřily na výuku českého jazyka pro cizince, na psychosociální péči a také na návaznost na ukrajinské školní osnovy. Dále doporučuje zajistit výuku češtiny také do mateřských a středních škol či co nejvíc odstraňovat bariéry v přístupu ke vzdělávání.

Podle jeho slov se nabízí například zajistit finanční spoluúčast státu na poplatcích v dětských skupinách, umožnit „přestupy“ z příbuzných oborů mezi ukrajinskou a českou střední školou, odstranit jazykové bariéry v přijímacích zkouškách a také umožnit žákům-uprchlíkům postoupit do dalšího ročníku. Zmiňuje také potřebu využití psychologů nebo to, aby děti pokračovaly v integraci a výuce češtiny i přes letní prázdniny, například formou bezplatných táborů či kurzů.

Právě v případě středních škol je situace nejkomplikovanější. Momentálně nemohou přijmout žáka bez dokladů o předchozím vzdělávání, a to ani do prvního ročníku. Situace se nyní podle ministerstva školství řeší. Toto „vakuum“ kolem ukrajinských středoškoláků lze přechodně vyřešit třeba tím, že by zatím navštěvovali kurzy češtiny a volnočasové aktivity. 

Žáky cizinců začleňujeme běžně. Jen je toho teď trochu víc

Ukrajinským dětem pomáhá i nezisková organizace Meta, která dlouhodobě podporuje žáky s odlišným mateřským jazykem a jejich učitele. Pomáhá jim zorientovat se v českém školství a začlenit se do společnosti. Na pomoc uprchlíkům jsou v Metě zvyklí, nicméně intenzita a naléhavost problému je i pro ně nová.

„Informujeme rodiče o možnostech, komunikujeme se školami i zřizovateli a hledáme, kam by děti mohly nastoupit. Děláme poradenství školám, to je naše klasika, ale teď je požadavků na informace a postupy samozřejmě víc,“ uvádí programová ředitelka Mety Kristýna Titěrová.

Kromě toho rozjíždějí ve spolupráci se školami volnočasové aktivity, které by mohly sloužit i jako náhrada dopolední výuky pro ty děti, které zatím nemohou chodit do klasické třídy. Řeší i přijímání dětí do školek, které mají volnou kapacitu, nebo vytváření dětských skupin pro ukrajinské uprchlíky, jak to nyní umožní nový zákon. 

„Musíme teď ještě intenzivněji předávat know-how, vzdělávat pedagogy a podporovat je. A hlavně se z toho nezbláznit, protože to bude běh na dlouhou trať, tak nesmíme přepálit start, k čemuž mají teď všichni tendenci,“ dodává Titěrová.

VIDEO: Cirk La Putyka pomáhá ukrajinským školákům. V Charkově skákali z balkonů, říká principál

Je především na ředitelích a učitelích, jak si se začleněním ukrajinských dětí poradí. V praxi to funguje tak, že pokud do školy nastoupí třeba jen jeden nebo dva žáci, školy je většinou přiberou do běžných tříd. Pokud škola přijme víc dětí a může si to kapacitně dovolit, zřídí pro ně oddělenou skupinu. V té se děti učí ve svém mateřském jazyce a mají ukrajinské učitele. Postup se však liší škola od školy.

Na Základní školu Solidarita v Praze 10 chodí zhruba patnáct dětí z Ukrajiny. Zařadili je do běžných tříd podle jejich věku. Zároveň ve škole každý den až do odpoledne probíhá v menší učebně intenzivní výuka češtiny. Děti tu česky vyučují dobrovolníci a hodiny koordinuje profesionální lektorka. 

„Funguje to tak, že děti chodí do tříd, kde se seznamují s ostatními žáky svého věku během praktických předmětů, u kterých není tolik potřeba jazyk, jako je tělocvik, informatika, angličtina nebo výtvarná výchova. A když mají mít předmět, kterému by zatím tolik nerozuměly, jdou místo toho do učebny češtiny. Takže napůl se děti integrují a seznamují, napůl se intenzivně věnují češtině,“ popsala ředitelka školy Karin Marques během diskuse, kterou pořádal spolek Učitelská platforma. 

Marques dětem vysvětlila třeba i to, jak v Česku funguje známkování či slovní hodnocení. „Řekla jsem jim, že se jich zatím známky týkat nebudou, že jim budeme dávat komentář o jejich úsilí a pokroku,“ říká. Čeští žáci podle ní přijali nové spolužáky nadmíru dobře, deváťáci byli dokonce zklamaní, když k nim hned v prvním týdnu nikdo z Ukrajiny nenastoupil. 

V Základní škole Šlapanice nedaleko Brna mají 26 dětí z Ukrajiny a podle ředitele Pavla Vyhňáka přibývají každým dnem další. „Zatím to řešíme tak, že jsme vytvořili jednu třídu na prvním stupni a jednu na druhém a žáci budou postupně zařazováni do běžných ročníků skrz různé socializační aktivity,“ popisuje Vyhňák.

I on zmiňuje, že je v prvé řadě důležité, aby se děti dokázaly domluvit česky. „Naší snahou je teď děti adaptovat na dění v Česku, aby si zvykly na školu, na sebe navzájem, a později se budou postupně objevovat v různých ročnících u česky mluvících dětí,“ vysvětluje. 

Školy často pracují i se školními psychology, kteří jim radí třeba i s tím, jakým způsobem a zda vůbec se s příchozími dětmi bavit o válce. „Náš školní psycholog nedoporučuje do tohoto tématu zacházet, pokud se k tomu dítě nechce samo vyjadřovat. Na některých dětech je to trauma pořád vidět. Máme ve škole třeba kluka, který by byl asi nejradši zpátky na Ukrajině, má pocit, že by tam měl pomáhat,“ uvádí ředitel školy ve Šlapanicích. 

Lex Ukrajina otvírá dveře do škol, školek i skupin

Usnadnit dětem vstup do škol má zvláštní zákon označovaný jako „lex Ukrajina“, který poslanci schválili ve stavu legislativní nouze a podpořil ho i Senát. Norma uprchlíkům umožní například rychlý vstup na trh práce nebo získání humanitární dávky ve výši pět tisíc korun. Co se školství týče, má zákon ukrajinským dětem umožnit například to, aby nastoupily do dětských skupin. Zároveň mají delší termín na podávání přihlášek na střední školu, a to do 5. dubna, pro nematuritní obory do 8. dubna. 

Zákon má také zjednodušit to, jakým způsobem lze navýšit kapacitu školy. Tedy proces, kterým by škola musela projít, kdyby přijímala nadlimitní počet žáků. „K žádostem o navýšení kapacity nebude nutné přikládat stanovisko krajské hygienické stanice a stavebního úřadu a zároveň se na školy, které vzdělávají ukrajinské děti, nebudou vztahovat hygienické požadavky na prostorové podmínky,“ uvádí mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. 

Prodlužuje se také možnost zapsání do mateřských a základních škol, a to od 1. června do 15. července. „Před touto lhůtou se počítá s tím, že se rodiny samy rozhodnou, jestli děti zkusí dostat do školy dříve, což se většinou děje, protože matky chtějí nastoupit do práce,“ vysvětluje analytik vzdělávací organizace EDUin Jan Zeman. 

Zákon podle něj rovněž upravuje podmínky přijetí ukrajinských dětí do školek. Pokud ředitel nemůže dítě přijmout, protože se do školky nevejde, má povinnost oznámit to krajskému úřadu, který následně začne hledat jinou školku. „Tímto způsobem je o předškoláky více postaráno. Myslím, že u základních škol platí stejný postup. Rozhodně zákon ale neznamená, že by ukrajinské děti měly přednost před českými dětmi, že by někoho měly vytlačit ze školky nebo školy,“ vysvětlil Zeman s tím, že pro české a ukrajinské žáky platí stejná pravidla, až na pozdější termíny zápisů.

Na začlenění dětí chybí peníze, říkají školy

Školy by uvítaly hlavně finance, které by jim pomohly začlenit žáky do výuky. „Potřebujeme peníze na pomůcky, obědy, svačiny i na pedagogy v odpoledních hodinách,“ uvádí ředitel šlapanické školy Pavel Vyhňák. Peníze jsou podle něj potřeba i na koordinátora, tlumočníka, sociálního pedagoga či na socializační aktivity.

Ředitelka základní školy ve Štětí Gabriela Hrušková upozorňuje, že dětem zatím škola vše pořizuje ze svých výplat. „Blíží se školy v přírodě a pro ukrajinské děti by bylo přínosné, kdyby mohly jet také, ale bez finanční podpory státu je nebudeme moci vzít s sebou.“ 

Peníze ale podle pedagogů budou potřeba i na další učitele. „Musíme najít další češtináře a mezi příchozími rodiči najdeme i učitelky v ukrajinštině. Musíme je nicméně mít z čeho zaplatit. Peníze určené na doučování potřebují české děti, pro ty ukrajinské už peníze nezbydou,“ řekl Učitelské platformě Arnošt Žídek ze Základní školy Otická v Opavě. 

Další problém může být podle analytika Zemana v tom, jak někteří pedagogové reagují na přijímání dětí z Ukrajiny. „Učitelé panikaří kvůli tomu, že ukrajinské děti mají okamžitě učit všechno úplně stejně jako české děti, ale to po nich nikdo nechce,“ upozorňuje Zeman. 

Do škol chtějí tisíce dětí. Pomoci mají adaptační skupiny

Umisťováním ukrajinských dětí do škol a dalších institucí se zabývá i Nadační fond Děti Ukrajiny. Snaží se k nim rovněž zajišťovat ukrajinsky hovořící dobrovolníky, učitele, tlumočníky či psychology, ale také třeba učební pomůcky. „V zásadě se snažíme vytvořit do určité míry věkově homogenní dětské skupiny, kde je zajištěna péče o děti, a z hlediska jejich vzdělávání klademe důraz především na výuku českého jazyka,“ popisuje Martin Mařan z fondu.

V jejich databázi je podle bývalého rektora Univerzity Karlovy a iniciátora nadačního fondu Tomáše Zimy přes čtyři tisíce dětí, které mají zájem o začlenění do jednotřídek. K tomu také 450 dobrovolníků pro výuku. 

První školou, která ukrajinské děti přivítala, bylo 1. Slovanské gymnázium v Praze. „Záměrem je, aby výuka odpovídala tomu, co se děti učily na Ukrajině, aby měly předměty, na které jsou zvyklé. Zkrátka aby pokračovaly ve výuce, kterou měly na Ukrajině,“ říká ředitelka gymnázia Taťjana Pergler. 

Do této chvíle napomáhal fond Děti Ukrajiny u otevření devíti jednotřídek pro ukrajinské uprchlíky. Nejčastěji s ním spolupracují soukromé školy, neboť ty státní podle Mařana „řeší situaci po své linii“, ale také firmy, instituce či jednotlivci. Jelikož kapacity škol jsou velmi omezené, fond pomáhá vytvářet dětské adaptační skupiny třeba i přímo v centrech ubytování uprchlíků. Snaží se, aby se tu děti mohly učit češtinu nebo se zapojily do dálkové výuky v ukrajinštině, kterou organizuje ukrajinské ministerstvo školství a vědy přes online vysílání ukrajinských televizí či přes YouTube.

„Po dořešení otázek autorských práv z ukrajinské strany jsme v nejbližší době schopni tisknout a distribuovat učební materiály v ukrajinštině. Přímý dovoz učebnic z Ukrajiny se doposud nepodařilo realizovat, jsme nicméně v kontaktu s ukrajinským ministerstvem školství,“ líčí Martin Mařan z fondu Děti Ukrajiny.

„Bohužel vše se odehrává výhradně na dobrovolnické bázi, stát přes konkrétní přísliby zatím nezajistil žádné prostředky na ukrajinské dobrovolníky věnující se dětem. Jejich možnosti jsou limitované, potřebují řešit i základní životní potřeby své a svých dětí,“ dodává.

Vybrané ukrajinské učebnice jsou už nyní zdarma k zobrazení či vytištění na webu Škola s nadhledem. Tuto možnost dojednalo a pomohlo realizovat české nakladatelství Fraus s ukrajinským vydavatelstvím učebnic Ranok. To však sídlilo v Rusy těžce ostřelovaném Charkově a jeho zaměstnanci již museli uprchnout do Polska.

V českém školství chybělo již před válkou na Ukrajině několik tisíc učitelů. Integraci desítek tisíc ukrajinských dětí mají pomoci vyřešit ukrajinské vysokoškolačky, které buď přišly v současné vlně, nebo v Česku působí již déle, ale na jiné, často nižší, pracovní pozici. I na jejich rychlé přijetí do škol se zaměřuje lex Ukrajina. Zapojit by se mělo také více studentů pedagogických fakult. 

Koncem března má proběhnout sběr dat na školách, ze kterého se zjistí počet ukrajinských žáků, kteří se již na školách vzdělávají. Další aktuální informace ohledně školství mohou Ukrajinci čerpat ve zvláštní sekci na webu ministerstva školství.

Hlavně nevytvořit segregované ukrajinské školy

Výzkumník společnosti PAQ Research se zaměřením na vzdělávání Štěpán Kment nicméně ve studii Bydlení, trh práce, vzdělávání: Jak postupovat v integraci ukrajinských uprchlíků v ČR 2022+ varuje před zakládáním plně ukrajinských škol kvůli riziku segregace. A i zmíněné ukrajinské třídy by podle něj měly fungovat jen dočasně, zejména pro intenzivní výuku češtiny. Ukrajinské děti je podle něj dobré hned od začátku začlenit do běžných tříd, ve školách by nemělo být více než dvacet procent Ukrajinců.

Kment také doporučuje postupně vybrat 1500 až 2500 základních škol, které by se zaměřily na výuku českého jazyka pro cizince, na psychosociální péči a také na návaznost na ukrajinské školní osnovy. Dále doporučuje zajistit výuku češtiny také do mateřských a středních škol či co nejvíc odstraňovat bariéry v přístupu ke vzdělávání.

Podle jeho slov se nabízí například zajistit finanční spoluúčast státu na poplatcích v dětských skupinách, umožnit „přestupy“ z příbuzných oborů mezi ukrajinskou a českou střední školou, odstranit jazykové bariéry v přijímacích zkouškách a také umožnit žákům-uprchlíkům postoupit do dalšího ročníku. Zmiňuje také potřebu využití psychologů nebo to, aby děti pokračovaly v integraci a výuce češtiny i přes letní prázdniny, například formou bezplatných táborů či kurzů.

Právě v případě středních škol je situace nejkomplikovanější. Momentálně nemohou přijmout žáka bez dokladů o předchozím vzdělávání, a to ani do prvního ročníku. Situace se nyní podle ministerstva školství řeší. Toto „vakuum“ kolem ukrajinských středoškoláků lze přechodně vyřešit třeba tím, že by zatím navštěvovali kurzy češtiny a volnočasové aktivity. 

Žáky cizinců začleňujeme běžně. Jen je toho teď trochu víc

Ukrajinským dětem pomáhá i nezisková organizace Meta, která dlouhodobě podporuje žáky s odlišným mateřským jazykem a jejich učitele. Pomáhá jim zorientovat se v českém školství a začlenit se do společnosti. Na pomoc uprchlíkům jsou v Metě zvyklí, nicméně intenzita a naléhavost problému je i pro ně nová.

„Informujeme rodiče o možnostech, komunikujeme se školami i zřizovateli a hledáme, kam by děti mohly nastoupit. Děláme poradenství školám, to je naše klasika, ale teď je požadavků na informace a postupy samozřejmě víc,“ uvádí programová ředitelka Mety Kristýna Titěrová.

Kromě toho rozjíždějí ve spolupráci se školami volnočasové aktivity, které by mohly sloužit i jako náhrada dopolední výuky pro ty děti, které zatím nemohou chodit do klasické třídy. Řeší i přijímání dětí do školek, které mají volnou kapacitu, nebo vytváření dětských skupin pro ukrajinské uprchlíky, jak to nyní umožní nový zákon. 

„Musíme teď ještě intenzivněji předávat know-how, vzdělávat pedagogy a podporovat je. A hlavně se z toho nezbláznit, protože to bude běh na dlouhou trať, tak nesmíme přepálit start, k čemuž mají teď všichni tendenci,“ dodává Titěrová.

VIDEO: Cirk La Putyka pomáhá ukrajinským školákům. V Charkově skákali z balkonů, říká principál

0 People voted this article. 0 Upvotes - 0 Downvotes.
Loading Next Post...
Optimized by Optimole
SLEDUJ
svgTrending svg 0 Cart
POPULÁRNÍ svg
POSUNOUT NAHORU
Loading

Signing-in 3 seconds...

Signing-up 3 seconds...

Cart
Cart updating

ShopsvgYour cart is currently is empty. You could visit our shop and start shopping.

Exit mobile version
Ověřeno MonsterInsights