V Rusku prostě zavřít nemůžeme, brání se řada firem kritice. Vysvětlují své důvodyV Rusku prostě zavřít nemůžeme, brání se řada firem kritice. Vysvětlují své důvody

Na 150 západních společností již zastavilo podle ekonomického časopisu Fortune své obchodní aktivity v Rusku úplně, dalších 178 jich na tamním trhu omezilo své operace, přičemž si nechaly otevřená zadní vrátka pro návrat. Více než sedm desítek firem pak omezilo své působení na trhu jen částečně, například formou pozastavení investic.

Nejviditelnějším takovým případem z poslední doby je zřejmě rozhodnutí světového výrobce balených potravin Nestlé. Ten sice své aktivity v Rusku do určité míry omezil, z trhu ale odejít nehodlá. A to ani přes přímou kritiku ze strany Ukrajiny, že podporuje ruskou agresi.

Nestlé má ve svém portfoliu značky jako Nespresso, Kit Kat, Nesquik či Purina. „Dobré jídlo. Dobrý život. To je slogan Nestlé. Vaší společnosti, která odmítá opustit Rusko,“ vzkázal Švýcarům o víkendu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „I teď – když Rusko hrozí dalším evropským zemím. Nejen nám. I když Rusko vydírá jadernými zbraněmi,“ dodal podle serveru CNN. 

V proslovu k americkému Kongresu pak Zelenskyj zmínil také další firmy, které podle něj financují ruskou válečnou mašinerii. Konkrétně třeba potravinářské firmy Unilever a Mondelez, finanční instituce Raiffeisen a Société Générale či výrobce léků Bayer and Sanofi.

Nestlé, které má v Rusku na sedm tisíc zaměstnanců, má ovšem jasno. Podle svého prohlášení se ze země stáhlo tím, že omezilo veškerý import a export, tedy kromě „základních produktů“, a také ukončilo investice a reklamu. „Z aktivit, které zůstaly, nemáme žádný zisk,“ uvedla společnost. „Fakt, že – podobně jako ostatní potravinářské firmy – zásobujeme obyvatelstvo důležitými potravinami, neznamená, že pokračujeme jako předtím,“ doplnila.

V reakci na postoj Nestlé se na sociálních sítích objevily výzvy k bojkotu této společnosti podobné těm, jaké před pár týdny zakusily třeba McDonald’s a Coca-Cola. Zaznívají však i hlasy, které se za potravinářskou společnost postavily. 

„Je pokrytecké švýcarské společnosti spílat, jestliže obyvatelé evropských zemí a jejich vlády současně nejsou s to se odstřihnout do ruských energií,“ prohlásil například ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Pokud argumentují tím, že by to poškodilo evropskou ekonomiku, může zase společnost Nestlé tvrdit, že stáhnutí z Ruska poškodí její ‚ekonomiku‘, tedy její vlastní byznys,“ dodal.

S podobnými argumenty, jako má Nestlé ohledně setrvání na ruském trhu, přišel také mlékárenský gigant Danone, výrobce nealko nápojů PepsiCo nebo Procter & Gamble – mimo jiné výrobce plen a dalšího hygienického zboží. Tyto společnosti rovněž některé své aktivity pozastavily, ovšem výrobky dodávají na tamní trh dál s tím, že jsou pro tamní obyvatele důležité.

„Pokud odejdou luxusní kabelky, nijak to Rusko nepotrestá. Právě ti, kdo poskytují to nejdůležitější, mají v rukou ohromnou moc a měli by jednat. Pro spoustu firem je to levné gesto, tváří se důležitě, ale reálně je to nijak nebolí,“ podotýká ekonom Dominik Stroukal.

Jsou to humanitární dodávky, říkají farmaceutické firmy

Tím, že stažení koncernů z trhu by běžné Rusy výrazně poškodilo, neargumentují jen potravináři, ale logicky také farmaceuti. Zelenskyj přitom už i na tyto společnosti tlačil, aby se z Ruska stáhly.

„Společnosti tvrdí, že nemohou jednoduše opustit své ruské partnerské firmy a zákazníky, kteří na nich závisí,“ podotkl podle agentury Reuters Bruce Haynes, ředitel krizové komunikace v PR společnosti SVC+FHG, která radí firmám opouštějícím Rusko.

Pozastavení obchodních aktivit v Rusku, které nejsou klíčové, sice oznámily například farmaceutické giganty Pfizer, Bayer nebo Eli Lilly, dále ale hodlají na tamní trh dodávat léky na nemoci, jako je cukrovka nebo rakovina. Firmy podotkly, že léky na předpis byly ze sankcí vůči Rusku z humanitárních důvodů vyjmuty. V posledních dnech ovšem i tento typ produktů podléhá analýze, podotkla agentura Reuters. Na ruský trh dále dodává léky například Novartis, GlaxoSmithKline nebo AstraZeneca.

Nicméně profesor americké Yaleské univerzity Jeffrey Sonnenfeld, který sestavil seznam firem, jež se z Ruska stáhly, i těch, které naopak zůstaly, krok farmaceutických firem odsoudil.

„Rusové se dostali do tragické pozice nezaslouženého utrpení,“ prohlásil Sonnenfeld. „Pokud jim ale budeme nadále zajišťovat pohodlný život, pak podporujeme režim. Tyto farmaceutické společnosti budou vnímány jako spoluviník nejkrutější vojenské operace na planetě. Místo aby život chránily, budou považovány za někoho, kdo ho ničí. Cílem je ukázat, že Putin nemá pod kontrolou žádný sektor ekonomiky,“ uvedl.

Problém franšízových smluv

Mezi západní firmy, které dále zůstávají na ruském trhu, se řadí i některé fastfoodové a hotelové řetězce. Britský server BBC už dříve informoval, že jde o společnosti jako Burger King, Marks & Spencer, Marriott nebo Accor. V tomto případě je ale důvod jiný – odchod jim totiž komplikují smlouvy s franšízanty.

Problémem je, že – na rozdíl třeba od McDonald’s – tyto společnosti předaly část svého podílu ruským vlastníkům a nemohou mluvit do části provozu tamních poboček, přestože ty nesou jejich jméno. Řada západních firem podobné franšízové smlouvy udržuje již desítky let. 

„Od McDonald’s si také franšízant najímá nejen know-how, systémy, školení a marketing, ale i prostory. McDonald’s totiž ve skutečnosti není firmou na rychlé občerstvení, ale jeden z největších realitních magnátů světa,“ podotýká analytik Natland Petr Bartoň. „Zatímco franšízant Subway či Burger King má typicky nájemní smlouvu s místním vlastníkem, případně prostory sám vlastní, 850 ruských restaurací McDonald’s je v nájmu právě společnosti McDonald’s. A zahraniční vlastník prodejních prostor je evidentně stále snáze schopen uzavřít provoz,“ domnívá se Bartoň.

Konkrétně v případě Burger Kingu, který vstoupil do Ruska před deseti lety, uvedl tamní partner Alexander Kolobov, že údajně nemá oprávnění ani moc byznys řetězce v Rusku uzavřít. Změna v provozu těchto poboček přitom vyžaduje i určitou spolupráci ruských úřadů, což je momentálně podle řetězců jen těžko proveditelné.

Na druhou stranu v jednání o rozvázání smluv s ruskými franšízanty prozatím postupuje například skupina Yum! Brands, pod kterou patří KFC nebo Pizza Hut.

Strach o továrny

Ruský prezident Vladimir Putin se přitom chystá ztrestat všechny západní firmy, které se z tamního trhu ve velkém stahují, byť dočasně. V odvetě hodlá schválit zákony, které by umožnily jejich převzetí a následné znárodnění. Ruské úřady zároveň podle agentury Reuters západní firmy varovaly, že pokud v zemi ukončí výrobu základního zboží, jejich zaměstnancům hrozí zatčení.

„Podle mého názoru se jedná primárně o nátlakovou akci, která má za cíl další západní firmy od podobného postupu odradit či případně své již učiněné rozhodnutí revidovat a obnovit provoz,“ uvedl již dříve pro online deník Aktuálně.cz analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Mnohé společnosti se teď snaží najít řešení, aby vyhověly oběma stranám. Například farmaceutické firmy Pfizer a Eli Lilly oznámily, že dají na humanitární účely veškeré zisky z prodejů v Rusku. Novartis a Bayer, ale i nespočet dalších firem z jiných oborů, darovaly Ukrajině miliony dolarů.

Některé společnosti zůstávají v Rusku i proto, že narychlo hledají pro svůj byznys v zemi kupce. To je třeba příklad tabákové firmy British American Tabacco.

Další se zase obávají, co by se stalo s továrnami v jejich nepřítomnosti. „Opuštěné továrny na potraviny, ku příkladu, by mohlo Rusko využít k zásobování vojáků v boji na Ukrajině,“ připomíná agentura Reuters. To je i příklad finského výrobce pneumatik Nokian Tyres. „Pokračováním provozu továrny na pneumatiky pro osobní automobily v Rusku chceme zajistit, aby továrnu provozovala a kontrolovala společnost Nokian Tyres i v budoucnu,“ uvedla firma o továrně ve městě Vsevoložsk v Leningradské oblasti. Podnik dodal, že tak zároveň pomůže zajistit, aby se jeho produkty nepoužívaly pro vojenské účely.

Češi v Rusku

V Rusku zatím zůstávají i některé české firmy. O svých obchodních aktivitách stále mlčí například výrobce výtvarných potřeb Koh-i-noor.

Na dotaz online deníku Aktuálně.cz ohledně toho, zda došlo k přehodnocení byznysu společnosti na ruském trhu, nereagovala do publikace článku ani finanční skupina PPF zesnulého miliardáře Petra Kellnera. Pod ní v zemi působí například úvěrová firma Home Credit nebo Škoda Transportation. 

Mluvčí tohoto výrobce tramvají či vozů metra Jan Švehla přesto pro Českou televizi postupné utlumení obchodních aktivit podniku v Rusku připustil. „Situaci se svým podílem ve společném podniku Sinara-Škoda nyní Škoda Transportation řeší. Zatím k tomu žádný detailnější komentář nemůžeme poskytnout,“ dodal.

Kvůli válce nedávno zastavila veškeré své ruské aktivity i největší česká firma Škoda Auto. Kromě prodejní sítě šlo zejména o výrobní závody v Kaluze a Nižném Novgorodě. Loni automobilka v Rusku prodala 90 400 aut.

Na 150 západních společností již zastavilo podle ekonomického časopisu Fortune své obchodní aktivity v Rusku úplně, dalších 178 jich na tamním trhu omezilo své operace, přičemž si nechaly otevřená zadní vrátka pro návrat. Více než sedm desítek firem pak omezilo své působení na trhu jen částečně, například formou pozastavení investic.

Nejviditelnějším takovým případem z poslední doby je zřejmě rozhodnutí světového výrobce balených potravin Nestlé. Ten sice své aktivity v Rusku do určité míry omezil, z trhu ale odejít nehodlá. A to ani přes přímou kritiku ze strany Ukrajiny, že podporuje ruskou agresi.

Nestlé má ve svém portfoliu značky jako Nespresso, Kit Kat, Nesquik či Purina. „Dobré jídlo. Dobrý život. To je slogan Nestlé. Vaší společnosti, která odmítá opustit Rusko,“ vzkázal Švýcarům o víkendu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „I teď – když Rusko hrozí dalším evropským zemím. Nejen nám. I když Rusko vydírá jadernými zbraněmi,“ dodal podle serveru CNN. 

V proslovu k americkému Kongresu pak Zelenskyj zmínil také další firmy, které podle něj financují ruskou válečnou mašinerii. Konkrétně třeba potravinářské firmy Unilever a Mondelez, finanční instituce Raiffeisen a Société Générale či výrobce léků Bayer and Sanofi.

Nestlé, které má v Rusku na sedm tisíc zaměstnanců, má ovšem jasno. Podle svého prohlášení se ze země stáhlo tím, že omezilo veškerý import a export, tedy kromě „základních produktů“, a také ukončilo investice a reklamu. „Z aktivit, které zůstaly, nemáme žádný zisk,“ uvedla společnost. „Fakt, že – podobně jako ostatní potravinářské firmy – zásobujeme obyvatelstvo důležitými potravinami, neznamená, že pokračujeme jako předtím,“ doplnila.

V reakci na postoj Nestlé se na sociálních sítích objevily výzvy k bojkotu této společnosti podobné těm, jaké před pár týdny zakusily třeba McDonald’s a Coca-Cola. Zaznívají však i hlasy, které se za potravinářskou společnost postavily. 

„Je pokrytecké švýcarské společnosti spílat, jestliže obyvatelé evropských zemí a jejich vlády současně nejsou s to se odstřihnout do ruských energií,“ prohlásil například ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Pokud argumentují tím, že by to poškodilo evropskou ekonomiku, může zase společnost Nestlé tvrdit, že stáhnutí z Ruska poškodí její ‚ekonomiku‘, tedy její vlastní byznys,“ dodal.

S podobnými argumenty, jako má Nestlé ohledně setrvání na ruském trhu, přišel také mlékárenský gigant Danone, výrobce nealko nápojů PepsiCo nebo Procter & Gamble – mimo jiné výrobce plen a dalšího hygienického zboží. Tyto společnosti rovněž některé své aktivity pozastavily, ovšem výrobky dodávají na tamní trh dál s tím, že jsou pro tamní obyvatele důležité.

„Pokud odejdou luxusní kabelky, nijak to Rusko nepotrestá. Právě ti, kdo poskytují to nejdůležitější, mají v rukou ohromnou moc a měli by jednat. Pro spoustu firem je to levné gesto, tváří se důležitě, ale reálně je to nijak nebolí,“ podotýká ekonom Dominik Stroukal.

Jsou to humanitární dodávky, říkají farmaceutické firmy

Tím, že stažení koncernů z trhu by běžné Rusy výrazně poškodilo, neargumentují jen potravináři, ale logicky také farmaceuti. Zelenskyj přitom už i na tyto společnosti tlačil, aby se z Ruska stáhly.

„Společnosti tvrdí, že nemohou jednoduše opustit své ruské partnerské firmy a zákazníky, kteří na nich závisí,“ podotkl podle agentury Reuters Bruce Haynes, ředitel krizové komunikace v PR společnosti SVC+FHG, která radí firmám opouštějícím Rusko.

Pozastavení obchodních aktivit v Rusku, které nejsou klíčové, sice oznámily například farmaceutické giganty Pfizer, Bayer nebo Eli Lilly, dále ale hodlají na tamní trh dodávat léky na nemoci, jako je cukrovka nebo rakovina. Firmy podotkly, že léky na předpis byly ze sankcí vůči Rusku z humanitárních důvodů vyjmuty. V posledních dnech ovšem i tento typ produktů podléhá analýze, podotkla agentura Reuters. Na ruský trh dále dodává léky například Novartis, GlaxoSmithKline nebo AstraZeneca.

Nicméně profesor americké Yaleské univerzity Jeffrey Sonnenfeld, který sestavil seznam firem, jež se z Ruska stáhly, i těch, které naopak zůstaly, krok farmaceutických firem odsoudil.

„Rusové se dostali do tragické pozice nezaslouženého utrpení,“ prohlásil Sonnenfeld. „Pokud jim ale budeme nadále zajišťovat pohodlný život, pak podporujeme režim. Tyto farmaceutické společnosti budou vnímány jako spoluviník nejkrutější vojenské operace na planetě. Místo aby život chránily, budou považovány za někoho, kdo ho ničí. Cílem je ukázat, že Putin nemá pod kontrolou žádný sektor ekonomiky,“ uvedl.

Problém franšízových smluv

Mezi západní firmy, které dále zůstávají na ruském trhu, se řadí i některé fastfoodové a hotelové řetězce. Britský server BBC už dříve informoval, že jde o společnosti jako Burger King, Marks & Spencer, Marriott nebo Accor. V tomto případě je ale důvod jiný – odchod jim totiž komplikují smlouvy s franšízanty.

Problémem je, že – na rozdíl třeba od McDonald’s – tyto společnosti předaly část svého podílu ruským vlastníkům a nemohou mluvit do části provozu tamních poboček, přestože ty nesou jejich jméno. Řada západních firem podobné franšízové smlouvy udržuje již desítky let. 

„Od McDonald’s si také franšízant najímá nejen know-how, systémy, školení a marketing, ale i prostory. McDonald’s totiž ve skutečnosti není firmou na rychlé občerstvení, ale jeden z největších realitních magnátů světa,“ podotýká analytik Natland Petr Bartoň. „Zatímco franšízant Subway či Burger King má typicky nájemní smlouvu s místním vlastníkem, případně prostory sám vlastní, 850 ruských restaurací McDonald’s je v nájmu právě společnosti McDonald’s. A zahraniční vlastník prodejních prostor je evidentně stále snáze schopen uzavřít provoz,“ domnívá se Bartoň.

Konkrétně v případě Burger Kingu, který vstoupil do Ruska před deseti lety, uvedl tamní partner Alexander Kolobov, že údajně nemá oprávnění ani moc byznys řetězce v Rusku uzavřít. Změna v provozu těchto poboček přitom vyžaduje i určitou spolupráci ruských úřadů, což je momentálně podle řetězců jen těžko proveditelné.

Na druhou stranu v jednání o rozvázání smluv s ruskými franšízanty prozatím postupuje například skupina Yum! Brands, pod kterou patří KFC nebo Pizza Hut.

Strach o továrny

Ruský prezident Vladimir Putin se přitom chystá ztrestat všechny západní firmy, které se z tamního trhu ve velkém stahují, byť dočasně. V odvetě hodlá schválit zákony, které by umožnily jejich převzetí a následné znárodnění. Ruské úřady zároveň podle agentury Reuters západní firmy varovaly, že pokud v zemi ukončí výrobu základního zboží, jejich zaměstnancům hrozí zatčení.

„Podle mého názoru se jedná primárně o nátlakovou akci, která má za cíl další západní firmy od podobného postupu odradit či případně své již učiněné rozhodnutí revidovat a obnovit provoz,“ uvedl již dříve pro online deník Aktuálně.cz analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Mnohé společnosti se teď snaží najít řešení, aby vyhověly oběma stranám. Například farmaceutické firmy Pfizer a Eli Lilly oznámily, že dají na humanitární účely veškeré zisky z prodejů v Rusku. Novartis a Bayer, ale i nespočet dalších firem z jiných oborů, darovaly Ukrajině miliony dolarů.

Některé společnosti zůstávají v Rusku i proto, že narychlo hledají pro svůj byznys v zemi kupce. To je třeba příklad tabákové firmy British American Tabacco.

Další se zase obávají, co by se stalo s továrnami v jejich nepřítomnosti. „Opuštěné továrny na potraviny, ku příkladu, by mohlo Rusko využít k zásobování vojáků v boji na Ukrajině,“ připomíná agentura Reuters. To je i příklad finského výrobce pneumatik Nokian Tyres. „Pokračováním provozu továrny na pneumatiky pro osobní automobily v Rusku chceme zajistit, aby továrnu provozovala a kontrolovala společnost Nokian Tyres i v budoucnu,“ uvedla firma o továrně ve městě Vsevoložsk v Leningradské oblasti. Podnik dodal, že tak zároveň pomůže zajistit, aby se jeho produkty nepoužívaly pro vojenské účely.

Češi v Rusku

V Rusku zatím zůstávají i některé české firmy. O svých obchodních aktivitách stále mlčí například výrobce výtvarných potřeb Koh-i-noor.

Na dotaz online deníku Aktuálně.cz ohledně toho, zda došlo k přehodnocení byznysu společnosti na ruském trhu, nereagovala do publikace článku ani finanční skupina PPF zesnulého miliardáře Petra Kellnera. Pod ní v zemi působí například úvěrová firma Home Credit nebo Škoda Transportation. 

Mluvčí tohoto výrobce tramvají či vozů metra Jan Švehla přesto pro Českou televizi postupné utlumení obchodních aktivit podniku v Rusku připustil. „Situaci se svým podílem ve společném podniku Sinara-Škoda nyní Škoda Transportation řeší. Zatím k tomu žádný detailnější komentář nemůžeme poskytnout,“ dodal.

Kvůli válce nedávno zastavila veškeré své ruské aktivity i největší česká firma Škoda Auto. Kromě prodejní sítě šlo zejména o výrobní závody v Kaluze a Nižném Novgorodě. Loni automobilka v Rusku prodala 90 400 aut.