Výtěžek z Lukjaněnkových už publikovaných knih Argo pošle na sbírku Pomoc Ukrajině společnosti Post Bellum.
Třiapadesátiletý spisovatel je dlouhodobým stoupencem Vladimira Putina, již před sedmi lety zakázal překlad svých knih do ukrajinštiny a vyzval ruského prezidenta, ať proti Ukrajině použije jaderné zbraně. Před třemi roky pro změnu navrhoval, aby byla Ukrajina „rozdělena jako Československo“ po rozpadu Sovětského svazu.
České nakladatelství s ním začátkem března rozvázalo spolupráci poté, co Lukjaněnko podepsal otevřený dopis účastníků festivalu vědeckofantastické literatury nazvaného Hvězdy nad Donbasem. Dopis v souladu s ruskou státní propagandou vykresluje Ukrajince jako zločince vyznávající nacistickou ideologii, kteří údajně vraždí ženy, starce a děti. Ve skutečnosti však invazi na Ukrajinu zahájilo Rusko, které nyní ostřeluje a bombarduje rezidenční oblasti včetně nemocnic či porodnic.
„Jsme toho názoru, že pro podobné postoje není v civilizovaném demokratickém světě místo, a jejich hlasatelům knihy vydávat nebudeme,“ vysvětluje ředitel Arga Milan Gelnar, proč s Lukjaněnkem přerušil styk.
V pondělí 21. března Argo na Twitteru zveřejnilo Lukjaněnkovu reakci. „Je to volba Čechů, kteří se sami rozhodnou, zda budou číst mé knihy,“ uvedl. „Urážlivější je, že jak uvádí nakladatelství, příjmy z mých již vydaných publikací budou použity na pomoc kyjevskému režimu. Myslím, že je to nezákonné, takže si promluvím se svým literárním agentem o tom, jak je to vůbec možné ve společnosti, která si říká legální! A pravděpodobně jim sám zakážu publikovat mé knihy, protože věří, že na to mají právo!“ dodal.
Další část Lukjaněnkovy reakce pro ruský dezinformační web Dailystorm.ru Argo parafrázovalo. Spisovatel v interview tvrdí, že Češi dlouhodobě zaujímají protiruské postoje, strhávají pomníky a špatně zacházejí s hroby rudoarmějců, což není pravda. Zmínka o strhávání soch se zřejmě týká předloňského odstranění památníku sovětského maršála Ivana Koněva z Prahy 6. „Upřímně řečeno se to dalo čekat. Projevy nacismu zapustily kořeny a dál vzkvétají,“ řekl literát. „Češi zřejmě nejsou schopni cítit vděk k těm, kdo je zachránili před okupací! Ve skutečnosti se jim v nacistickém Německu žilo dobře a vyráběli techniku pro wehrmacht,“ dodal.
Dopis podporující ruskou invazi na Ukrajinu podepsalo několik desítek lidí včetně spisovatelů Andreje Lazarčuka, Romana Zlotnikova, Andreje Beljanina nebo Olega Divova.
„Podporujeme naši armádu, která jedná maximálně jasně, profesionálně a obětavě, podporujeme jejího vrchního velitele, prezidenta Ruské federace Vladimira Vladimiroviče Putina, který zahájil speciální operaci na denacifikaci a demilitarizaci státu Ukrajina. Ti, kdo umožnili militarizaci Ukrajiny, se jistě dočkají odplaty. Bez ní se Ukrajina nemůže vrátit k normálnímu, konstruktivnímu životu. Nepochybujeme o tom, že se tak stane,“ stojí v dopise. Český překlad lze nalézt na webu Arga.
Třiapadesátiletého Sergeje Lukjaněnka proslavil cyklus šesti knih Hlídka, který česky vycházel od roku 2005. Autor se narodil v kazašském městě Karatau. Vystudoval medicínu a nějaký čas pracoval jako psychiatr. Roku 1987 jako devatenáctiletý publikoval první povídku, později působil coby zástupce šéfredaktora sci-fi časopisu Světy. Od roku 1993 je profesionálním spisovatelem.
Vydal přes dvě desítky románů, které se objevily ve 30 zemích. Podle knih Noční hlídka a Denní hlídka byly natočeny filmy. Noční hlídka se ve své době s milionovými tržbami stala nejvýdělečnějším filmem v ruských kinech, překonala i tamní výsledek hollywoodského eposu Pán prstenů: Společenstvo Prstenu.
Lukjaněnko několikrát navštívil Česko, roku 2009 byl hostem veletrhu Svět knihy, naposledy před čtyřmi roky zavítal na festival Nový ruský film, který se konal pod záštitou prezidenta Miloše Zemana, ruského velvyslanectví a společnosti Rosatom. K dalším partnerům patřily Sberbank, Exopabank nebo Rusko-česká smíšená obchodní komora. Festival organizovala společnost Essential Communication podnikatele Jiřího Hrona. V pražském kině Dlabačov tehdy Lukjaněnko představil snímek Nanečisto a podepisoval své knihy.
V Praze se také odehrávaly důležité momenty románu Noční hlídka, které literát zasadil do restaurace Černý orel v ulici U Lužického semináře. Před lety na její zeď napsal „schváleno Noční hlídkou“ a tamtéž se před čtyřmi roky setkal s redaktory českého Deníku N, kteří se ho ptali mimo jiné na ruskou opozici.
„Naše demonstrující opozice je velmi specifická, velmi lehce ovladatelná. V mnoha ohledech nehájí svoje vlastní zájmy, ale spíše slouží jako nástroj hájení cizích zájmů,“ tvrdil jim Lukjaněnko. Ruská státní média často diskreditují opozici poukazem na její údajné financování ze Západu. Spisovatel v interview také odmítl tezi, že by byl ruský disident a režisér Kirill Serebrennikov perzekvovaný z politických důvodů. V souladu s tvrzením ruských státních médií Lukjaněnko prohlásil, že Serebrennikov spáchal hospodářský delikt. Serebrennikov byl několik let v domácím vězení, nesměl cestovat do zahraničí a podle svých slov se stal obětí politického procesu.
