Domů HLAVNÍ VĚCI Když Rusko napadlo Osmany. Na Krymu se roku 1855 rodila válečná fotografieKdyž...

Když Rusko napadlo Osmany. Na Krymu se roku 1855 rodila válečná fotografieKdyž Rusko napadlo Osmany. Na Krymu se roku 1855 rodila válečná fotografie

4

Fotografie Rogera Fentona z krymské války představují jeden z prvních pokusů o dokumentaci války prostřednictvím fotografie. Fenton strávil na Krymu necelé čtyři měsíce od března do června 1855 a vytvořil 360 fotografií v mimořádně náročných podmínkách. Bojové scény na nich ale nenajdete, to ještě tehdejší technika (velké deskové fotoaparáty a těžké stativy) příliš neumožňovala. Pohyboval se spíše ve vojenských táborech za frontou. Nyní jsou jeho záběry součástí sbírek knihovny amerického Kongresu.

Krymská válka se odehrála v letech 1853 až 1856. Carské Rusko tehdy napadlo osmanskou říši, na jejíž stranu se pak postavily Velká Británie, Francie a Sardinské království. Válka si vyžádala 600 tisíc mrtvých a skončila nakonec porážkou Ruska.

Za válkou stály mocenské ambice několika jednotlivců

„Příčina krymské války nemá jednoduché vysvětlení. Motivy a ambice několika jednotlivců vtáhly Rusko do konfliktu s několika národy, stály životy statisíců mužů a změnily politické uspořádání Evropy na dalších padesát let,“ píše na stránkách knihovny Kongresu kurátor sbírek Woody Woodis. 

První záminka k válce se naskytla už v roce 1850. Evropa si tou dobou odvykala od nepřetržitých válečných konfliktů a prožívala průmyslovou revoluci. V čele Francie stál tehdy Ludvík Napoleon Bonaparte, kterému se podařila přelomová diplomatická dohoda s osmanským sultánem Abdülmecidem I. Ten předal Francouzům správu křesťanských chrámů v Jeruzalémě, přestože do té doby to bylo privilegium přiznávané pravoslavným Rusům.

To společně s faktem, že se osmanský sultán začal přiklánět k mocnostem západní Evropy, pobouřilo ruského cara Mikuláše I. Když nepomohla jednání a nátlak, vtrhla ruská vojska v červenci 1853 na území osmanské říše (v dnešním Rumunsku). Za válkou, která tak začala, stály ambice rozšířit ruské území směrem ke Středozemnímu moři a získat vojenský přístup z Černého do  Středozemního moře.

Fotografování války pro jako komerční příležitost

„Když se válečné dění přesunulo od bojů na otevřených bojištích k obléhání Sevastopolu (říjen 1854 – září 1855), začal tehdejší válečný zpravodaj William Howard Russell neúnavně útočit na oficiální vedení války. Jeho líčení těžkostí života vojáků v Balaklavě čtenáře hluboce zasáhlo. Thomas Agnew z nakladatelství Thomas Agnew & Sons vycítil komerční příležitost. Navrhl vyslat na Krym fotografa, který by poskytl důkazy, jež by zmírnily negativní zprávy objevující se v novinách. Návrh Thomase Agnewa byl čistě soukromým, komerčním podnikem, který potřeboval pouze souhlas vlády, aby mohl být uskutečněn,“ píše kurátor Woody Woodis.

Agnew si jako fotografa vybral Rogera Fentona. Ten pocházel z bohaté rodiny, byl vystudovaný právník, ale studoval také malířství v Paříži, díky čemuž se  seznámil s fotografií. Už v roce 1852 pobýval v carském Rusku, kde pro stavebního inženýra Charlese Vignolese fotografoval stavbu visutého mostu přes Dněpr v Kyjevě na Ukrajině.  

Fenton se pak skutečně vydal fotografovat válku na Krymu, a to pod záštitou britské královské rodiny a vlády. „Vyhýbal se však pohledům, které by zobrazovaly válku v negativním světle, a to z několika důvodů. Mohla za to jednak fotografická technika, která ještě nebyla tak vyspělá, aby umožňovala zaznamenávat akční scény, jednak politické okolnosti jeho angažmá,“ píše kurátor Woodis. 

„Fentonovy fotografie z krymské války jsou nádherným záznamem okamžiku v čase. Jsou dokumentární v tom smyslu, že představují realitu způsobem, který malba nebo dřevoryt pouze naznačují. Lze je však také považovat za první případ využití fotografie pro účely propagandy, i když se nezdá, že by to bylo záměrné,“ konstatuje americký kurátor.