Obchodování na moskevské burze bylo přerušeno 25. února, den po invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Akcie mnoha ruských firem ten den odepsaly často i více než 50 procent, což regulační orgány donutilo zakročit.
Kurz rublu se po prvotním propadu stabilizoval, dolar se tak nyní prodává zhruba za 105 rublů. Krátce po začátku invaze dolar vystoupil až nad 130 rublů, zatímco před invazí se pohyboval pod 80 rubly. V zahraničí se v pondělí rubl pohyboval kolem stejných hodnot jako v Moskvě, ale ráno zpevnil až asi na 93,60 rublu za dolar, uvedla agentura Reuters.
Ruská centrální banka minulý týden ponechala základní úrokovou sazbu na 20 procentech, kam ji mimořádně zvýšila na konci února v reakci na dopady války. Základní sazbu tak více než zdvojnásobila, předtím činila 9,50 procenta.
Ceny některých státních dluhopisů OFZ denominovaných v rublech klesly ještě před zahájením obchodování až o třetinu. Burza se pro obchody s těmito obligacemi otevřela v 11:00 SEČ. Propad ceny, a tedy růst výnosu, byl částečně reakcí na výrazné zvýšení základní úrokové sazby z konce února.
Výnos dluhopisu OFZ se splatností deset let, který je považován za referenční papír mezi ruskými obligacemi, se v předobchodní fázi vyšplhal na rekordních 19,74 procenta. Později v hlavní obchodní seanci klesl přibližně na 13,3 procenta, což je podle záznamů společnosti Refinitiv Eikon úroveň, kde se očekávala intervence centrální banky. Výnosy se pohybují opačně k cenám – vyšší výnos je tedy výsledkem cenového poklesu.
Vstup centrální banky na trh by měl poskytnout bankovnímu systému dodatečnou likviditu a přispět k tomu, že se výnosová křivka ustálí na reálnějších hodnotách, které odpovídají masivnímu zvýšení úroků z konce února.
Moskevská burza také uvedla, že zatím nepovolí prodej dluhopisů OFZ nerezidentům, kteří na začátku února drželi 19,1 procenta ze všech těchto obligací. Pokud prodej zadají od 21. března do 1. dubna, burza jej neschválí. Až se začne obchodovat s akciemi, budou nerezidenti moct nakoupit jen takový objem, aby se vyvázali z takzvaných krátkých pozic, kdy spekulují na cenový pokles. Dříve nakoupené akcie zatím nebudou smět prodat.
Centrální banka zatím nestanovila, kdy povolí obnovit obchodování s akciemi. Zatím hledá možnosti, jak zabránit cenovému kolapsu, až se začne obchodovat.
Obchodování na moskevské burze bylo přerušeno 25. února, den po invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Akcie mnoha ruských firem ten den odepsaly často i více než 50 procent, což regulační orgány donutilo zakročit.
Kurz rublu se po prvotním propadu stabilizoval, dolar se tak nyní prodává zhruba za 105 rublů. Krátce po začátku invaze dolar vystoupil až nad 130 rublů, zatímco před invazí se pohyboval pod 80 rubly. V zahraničí se v pondělí rubl pohyboval kolem stejných hodnot jako v Moskvě, ale ráno zpevnil až asi na 93,60 rublu za dolar, uvedla agentura Reuters.
Ruská centrální banka minulý týden ponechala základní úrokovou sazbu na 20 procentech, kam ji mimořádně zvýšila na konci února v reakci na dopady války. Základní sazbu tak více než zdvojnásobila, předtím činila 9,50 procenta.
Ceny některých státních dluhopisů OFZ denominovaných v rublech klesly ještě před zahájením obchodování až o třetinu. Burza se pro obchody s těmito obligacemi otevřela v 11:00 SEČ. Propad ceny, a tedy růst výnosu, byl částečně reakcí na výrazné zvýšení základní úrokové sazby z konce února.
Výnos dluhopisu OFZ se splatností deset let, který je považován za referenční papír mezi ruskými obligacemi, se v předobchodní fázi vyšplhal na rekordních 19,74 procenta. Později v hlavní obchodní seanci klesl přibližně na 13,3 procenta, což je podle záznamů společnosti Refinitiv Eikon úroveň, kde se očekávala intervence centrální banky. Výnosy se pohybují opačně k cenám – vyšší výnos je tedy výsledkem cenového poklesu.
Vstup centrální banky na trh by měl poskytnout bankovnímu systému dodatečnou likviditu a přispět k tomu, že se výnosová křivka ustálí na reálnějších hodnotách, které odpovídají masivnímu zvýšení úroků z konce února.
Moskevská burza také uvedla, že zatím nepovolí prodej dluhopisů OFZ nerezidentům, kteří na začátku února drželi 19,1 procenta ze všech těchto obligací. Pokud prodej zadají od 21. března do 1. dubna, burza jej neschválí. Až se začne obchodovat s akciemi, budou nerezidenti moct nakoupit jen takový objem, aby se vyvázali z takzvaných krátkých pozic, kdy spekulují na cenový pokles. Dříve nakoupené akcie zatím nebudou smět prodat.
Centrální banka zatím nestanovila, kdy povolí obnovit obchodování s akciemi. Zatím hledá možnosti, jak zabránit cenovému kolapsu, až se začne obchodovat.
