Plyn z Ruska zatím do Česka teče. Rozpoutání války na Ukrajině a s tím spojené tvrdé ekonomické sankce Západu ale zesílily obavy, zda se Evropa na dodávky suroviny může dál spolehnout. Česko přitom téměř sto procent tuzemské spotřeby dováží právě z Ruska.
Pokud by došlo k ochromení dodávek plynu, ministerstvo průmyslu a obchodu by situaci řešilo vyhláškou o stavu nouze v plynárenství. Ta odběratele rozděluje do osmi kategorií a dále rozlišuje deset odběrových stupňů, tedy míru omezení podle vážnosti situace.
V prvním až pátém stupni musí zákazníci omezit odběr, na šesté až desáté úrovni je stát může od plynu odstřihnout. „Zařazení zákazníků do jednotlivých odběrových stupňů mají na starosti dodavatelé energií,“ upřesňuje pro online deník Aktuálně.cz analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Podle Tomčiaka by výpadky v dodávkách plynu mezi prvními pocítily velké průmyslové podniky, které vyrábí zejména na export. Také analytik ENA Jiří Gavor již dříve v rozhovoru pro Aktuálně.cz uvedl, že pokud by Rusko zavřelo kohoutky, nevylučuje omezení průmyslové výroby.
A to by se mohlo mezi prvními týkat právě i skláren. „Moser je na dodávkách plynu plně závislý. Naše sklářské pece mohou být vytápěné pouze tímto zdrojem energie. Pokud bychom i přes případné nouzové omezení dodávek plynu dokázali pokrýt vytápění aspoň jedné ze dvou pecí, snažili bychom se výrobu udržet v omezeném režimu. V opačném případě bychom výrobu museli zavřít,“ popisuje ředitel karlovarské společnosti Pavel Mencl.
To sklárna Lasvit si takové scénáře raději nepřipouští. „Pokud by v extrémním případě došlo k omezení dodávek či úplné odstávce, doufáme, že bychom tuto informaci od státu či konkrétních subjektů obdrželi s více než týdenním předstihem. Stihli bychom tudíž z pece vyndat pánve a šetrně ji zchladit tak, aby se nepoškodila,“ říká mluvčí Lasvitu Tomáš Kolder.
Pro firmu by ale podle Koldera byla situace tak vážná, že nad ní raději nechce spekulovat, dokud není aktuální. Analytik poradenské skupiny EGÚ Brno Michal Kocůrek k tomu dodává, že odstřižení podniků od plynu opravdu nemůže nastat jen tak, jakmile se objeví první problémy se zásobováním.
„Je to trochu komplikovanější. Podle vyhlášky se napřed připravuje na stav nouze, poté omezuje, přerušuje a nakonec vyhlašuje havarijní stav. Omezení odběru plynu se týká nejdříve velkých odběratelů, kteří mají možnost náhrady alternativním palivem, například topným olejem, uhlím nebo biomasou,“ vysvětluje Kocůrek.
„Pokud tohle nepomůže, omezí se odběr u výroben tepla pro nekritické odběratele (čili ne pro domácnosti či zdravotnická zařízení) a také u menších odběratelů ve službách. Dalším krokem je již přerušení dodávek. Opět se postupuje podle stejného klíče,“ dodává expert.
„Samozřejmě se toho obáváme,“ říká ředitel sklárny Květná Mikláš k možnosti, že by na vyhlášku došlo. Podnik by podle něj nejdříve přestal tavit a jen udržoval teplotu v peci, čímž by se zastavila i výroba. Dalším omezením by bylo úplné vypnutí provozu. Firmám podle něj v takových případech stát negarantuje kompenzace.
Násobně vyšší účty za energie
Sklárna navíc už tak bojuje s finančními problémy kvůli skokovému růstu cen energií. „Ekonomicky jsme na tom velmi špatně, navýšení ceny plynu od nového roku bylo o více než 600 procent,“ uvádí.
Podobně mluví i Mencl. „Zdražování energií se nás významně dotklo. Již celý minulý rok cena plynule stoupala. Nyní za něj platíme třikrát více než před zdražením. Pociťujeme tedy plný dopad zdražování na naše náklady, a proto musíme pečlivě zvažovat naši cenovou strategii,“ říká.
Také Kolder hovoří o zdražení plynu v řádech stovek procent, energie v současné době tvoří zhruba 50 procent nákladů firmy. „Zdražení jsme nejvíce pocítili u plynu, kterým vytápíme pece v naší lindavské sklárně Ajeto,“ doplňuje. Pokud by tedy sklárny musely přerušit i výrobu, ekonomické dopady by byly ještě bolestnější.
Vláda i odborníci ale obavy mírní. „Česko má strategické zásoby energetických surovin a před omezením by se nejdříve čerpalo právě z nich,“ zdůrazňuje Tomčiak.
Ministerstvo průmyslu navíc zvažuje, že zmiňovanou vyhlášku upraví v návaznosti na riziko, že by přeprava plynu z Ruska do Evropské unie mohla být omezena nebo dlouhodoběji zastavena. Resort chce minimální zásoby plynu v zásobnících navýšit ze současných 30 procent na 45 procent.
„Vzhledem k nynějším rizikům, zejména co se týče připravenosti na příští zimu, je navrhováno navýšení podílu na 45 procent. Mělo by to v konečném důsledku zvýšit bezpečnost a spolehlivost zásobování konečných zákazníků v Česku zemním plynem,“ stojí v předkládací zprávě k vyhlášce.
Toky pokračují, uklidňuje ministerstvo
Mluvčí resortu práce David Hluštík zároveň uklidňuje, že zatím plyn do Evropy proudí bez problémů. „Nemáme žádné zprávy o možných problémech. Naopak se toky ruského plynu do Evropy za poslední dva týdny dokonce zvýšily,“ říká.
Potvrzuje, že v případě vyhlášení stavu nouze by stát postupoval v souladu s vyhláškou o stavu nouze v plynárenství a také energetickým zákonem. Až v krajním případě by se odpojili i odběratelé, kteří spadají do kritické infrastruktury, a při nejhorším možném scénáři – tedy při vyhlášení havarijního stupně – by se bez plynu ocitly i domácnosti.
Analytik Kocůrek dodává, že do kritické infrastruktury patří třeba nemocnice, bezpečností složky, zpracování potravin, provozy živočišné výroby, výrobny pohonných hmot, čerpací stanice, hasiči a záchranáři nebo Česká národní banka.
Plyn z Ruska zatím do Česka teče. Rozpoutání války na Ukrajině a s tím spojené tvrdé ekonomické sankce Západu ale zesílily obavy, zda se Evropa na dodávky suroviny může dál spolehnout. Česko přitom téměř sto procent tuzemské spotřeby dováží právě z Ruska.
Pokud by došlo k ochromení dodávek plynu, ministerstvo průmyslu a obchodu by situaci řešilo vyhláškou o stavu nouze v plynárenství. Ta odběratele rozděluje do osmi kategorií a dále rozlišuje deset odběrových stupňů, tedy míru omezení podle vážnosti situace.
V prvním až pátém stupni musí zákazníci omezit odběr, na šesté až desáté úrovni je stát může od plynu odstřihnout. „Zařazení zákazníků do jednotlivých odběrových stupňů mají na starosti dodavatelé energií,“ upřesňuje pro online deník Aktuálně.cz analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Podle Tomčiaka by výpadky v dodávkách plynu mezi prvními pocítily velké průmyslové podniky, které vyrábí zejména na export. Také analytik ENA Jiří Gavor již dříve v rozhovoru pro Aktuálně.cz uvedl, že pokud by Rusko zavřelo kohoutky, nevylučuje omezení průmyslové výroby.
A to by se mohlo mezi prvními týkat právě i skláren. „Moser je na dodávkách plynu plně závislý. Naše sklářské pece mohou být vytápěné pouze tímto zdrojem energie. Pokud bychom i přes případné nouzové omezení dodávek plynu dokázali pokrýt vytápění aspoň jedné ze dvou pecí, snažili bychom se výrobu udržet v omezeném režimu. V opačném případě bychom výrobu museli zavřít,“ popisuje ředitel karlovarské společnosti Pavel Mencl.
To sklárna Lasvit si takové scénáře raději nepřipouští. „Pokud by v extrémním případě došlo k omezení dodávek či úplné odstávce, doufáme, že bychom tuto informaci od státu či konkrétních subjektů obdrželi s více než týdenním předstihem. Stihli bychom tudíž z pece vyndat pánve a šetrně ji zchladit tak, aby se nepoškodila,“ říká mluvčí Lasvitu Tomáš Kolder.
Pro firmu by ale podle Koldera byla situace tak vážná, že nad ní raději nechce spekulovat, dokud není aktuální. Analytik poradenské skupiny EGÚ Brno Michal Kocůrek k tomu dodává, že odstřižení podniků od plynu opravdu nemůže nastat jen tak, jakmile se objeví první problémy se zásobováním.
„Je to trochu komplikovanější. Podle vyhlášky se napřed připravuje na stav nouze, poté omezuje, přerušuje a nakonec vyhlašuje havarijní stav. Omezení odběru plynu se týká nejdříve velkých odběratelů, kteří mají možnost náhrady alternativním palivem, například topným olejem, uhlím nebo biomasou,“ vysvětluje Kocůrek.
„Pokud tohle nepomůže, omezí se odběr u výroben tepla pro nekritické odběratele (čili ne pro domácnosti či zdravotnická zařízení) a také u menších odběratelů ve službách. Dalším krokem je již přerušení dodávek. Opět se postupuje podle stejného klíče,“ dodává expert.
„Samozřejmě se toho obáváme,“ říká ředitel sklárny Květná Mikláš k možnosti, že by na vyhlášku došlo. Podnik by podle něj nejdříve přestal tavit a jen udržoval teplotu v peci, čímž by se zastavila i výroba. Dalším omezením by bylo úplné vypnutí provozu. Firmám podle něj v takových případech stát negarantuje kompenzace.
Násobně vyšší účty za energie
Sklárna navíc už tak bojuje s finančními problémy kvůli skokovému růstu cen energií. „Ekonomicky jsme na tom velmi špatně, navýšení ceny plynu od nového roku bylo o více než 600 procent,“ uvádí.
Podobně mluví i Mencl. „Zdražování energií se nás významně dotklo. Již celý minulý rok cena plynule stoupala. Nyní za něj platíme třikrát více než před zdražením. Pociťujeme tedy plný dopad zdražování na naše náklady, a proto musíme pečlivě zvažovat naši cenovou strategii,“ říká.
Také Kolder hovoří o zdražení plynu v řádech stovek procent, energie v současné době tvoří zhruba 50 procent nákladů firmy. „Zdražení jsme nejvíce pocítili u plynu, kterým vytápíme pece v naší lindavské sklárně Ajeto,“ doplňuje. Pokud by tedy sklárny musely přerušit i výrobu, ekonomické dopady by byly ještě bolestnější.
Vláda i odborníci ale obavy mírní. „Česko má strategické zásoby energetických surovin a před omezením by se nejdříve čerpalo právě z nich,“ zdůrazňuje Tomčiak.
Ministerstvo průmyslu navíc zvažuje, že zmiňovanou vyhlášku upraví v návaznosti na riziko, že by přeprava plynu z Ruska do Evropské unie mohla být omezena nebo dlouhodoběji zastavena. Resort chce minimální zásoby plynu v zásobnících navýšit ze současných 30 procent na 45 procent.
„Vzhledem k nynějším rizikům, zejména co se týče připravenosti na příští zimu, je navrhováno navýšení podílu na 45 procent. Mělo by to v konečném důsledku zvýšit bezpečnost a spolehlivost zásobování konečných zákazníků v Česku zemním plynem,“ stojí v předkládací zprávě k vyhlášce.
Toky pokračují, uklidňuje ministerstvo
Mluvčí resortu práce David Hluštík zároveň uklidňuje, že zatím plyn do Evropy proudí bez problémů. „Nemáme žádné zprávy o možných problémech. Naopak se toky ruského plynu do Evropy za poslední dva týdny dokonce zvýšily,“ říká.
Potvrzuje, že v případě vyhlášení stavu nouze by stát postupoval v souladu s vyhláškou o stavu nouze v plynárenství a také energetickým zákonem. Až v krajním případě by se odpojili i odběratelé, kteří spadají do kritické infrastruktury, a při nejhorším možném scénáři – tedy při vyhlášení havarijního stupně – by se bez plynu ocitly i domácnosti.
Analytik Kocůrek dodává, že do kritické infrastruktury patří třeba nemocnice, bezpečností složky, zpracování potravin, provozy živočišné výroby, výrobny pohonných hmot, čerpací stanice, hasiči a záchranáři nebo Česká národní banka.
