Přehlídka jedenaosmdesátileté malířky, sochařky a multimediální výtvarnice Adély Matasové nazvaná Metasystémy mapuje její tvorbu nejen z posledních dvou dekád, zahrnuje také starší práce z 60. až 90. let minulého století. Výstava je strukturována do tematických celků, které spolu dle kurátorů vzájemně komunikují.
Pomyslným počátkem projektu bylo loňské odhalení sochy Dešťová stěna IV v zahradách jezuitské koleje. Matasová ji vytvořila z devíti chrličů v podobě hliníkových prutů, které napodobují vodní proud a reagují na povětrnostní podmínky.
Autorka patří k nejvýznamnějším žijícím představitelům poválečného českého umění, její tvorba vyniká monumentalitou a mezioborovými přesahy. Pracuje s prostorem, pohybem a zvukem. Vystavuje se svými studenty, samostatné přehlídky měla v pražské Národní galerii, Špálově galerii, Museu Kampa nebo v americkém Denveru.
Vloni Matasová obdržela Cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění. Porota ocenila zejména fakt, že umělkyně po roce 1989 působila na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Tam založila jeden z prvních ateliérů volné tvorby a školu přeorientovala z tradičních textilních disciplín do oblasti volného umění.
Druhá nová výstava v Kutné Hoře se jmenuje Intimní nezměrnost a přibližuje tvorbu malíře Luďka Filipského. Koncipována byla v úzkém sepětí se zdejším chrámem svaté Barbory. Jeho vznešená klenutá stavba a vitrážemi prozářený interiér autorovi skýtají zdroj inspirace, uvádějí organizátoři.
Sedmasedmdesátiletý Filipský v 60. letech vystudoval pražskou Akademii výtvarných umění u Antonína Pelce a Jana Smetany. „Jeho zásadní vyjadřovací polohou jsou obrazy a kresby vytvořené vrstvením lineárních vzorů tak, že vzniká jemně odstupňovaný prostor,“ tvrdí pořadatelé. Dále píší o „energetickém poli“ a „meditativním ohnisku“, jež podle nich „navozují pocit hluboké soustředěnosti i vědomí o nekončící metamorfóze všech věcí“.
Filipský dnes žije a pracuje v Kutné Hoře, samostatné výstavy měl v příbramské Galerii Františka Drtikola nebo pražském Topičově salonu.
Osmapadesátiletý zvukový experimentátor Milan Guštar pak představuje audiovizuální instalaci nazvanou Ascensus et descensus, která je součástí rozsáhlého cyklu studií, kompozic, grafických partitur či videí nazvaných Flex. Autor jej vytváří od roku 1999.
Galerie Středočeského kraje se zaměřuje na výtvarné umění 20. a 21. století. Vedle stálých sbírek organizuje dočasné výstavy a doprovodné programy. Nyní v jejím areálu působí také asistenční centrum pro uprchlíky z Ukrajiny. Umístěné je v kongresovém sále, který vznikl přestavbou bývalé konírny.
