Domů HLAVNÍ VĚCI Za šáha ji znal každý. Na předrevoluční íránskou zpěvačku Guguš teď chodí...

Za šáha ji znal každý. Na předrevoluční íránskou zpěvačku Guguš teď chodí exulantiZa šáha ji znal každý. Na předrevoluční íránskou zpěvačku Guguš teď chodí exulanti

2

„Když dožijeme v ponuré samotě, kde znova najdeme ty krásné chvíle? Kéž by moje sny nezůstaly navěky nesplněné,“ zpívala persky Guguš. V průběhu 90 minut uvedla skladby jako Hamsafar, Kooh, Bigharar či závěrečnou Kavir, v překladu Poušť.

Jak píše agentura AP, koncert byl součástí světové výstavy Expo 2020 a navštívilo ho mnoho íránských exulantů, kterým Guguš bolestivě připomněla jejich minulé životy v dnes represivní teokracii.

Zpěvačka symbolizuje éru šáha Muhammada Rezá Pahlavího, jenž vládl Íránu v letech 1941 až 1979 a jehož syn, titulární šáh Kýros Rezá Pahlaví, žije od 80. let minulého století v americkém exilu. Na oslavě jeho sedmnáctin, ještě před islámskou revolucí, účinkovala právě Guguš.

Zpěvačka, vlastním jménem Faegheh Atašinová, tento týden v Dubaji předstoupila před tisíce lidí nejprve v jednoduchých bílých šatech, které později vyměnila za černou róbu. Když zařadila milostné písně a taneční hity, které vládly íránské hitparádě před revolucí z roku 1979, diváci s ní zpívali každé slovo. Guguš decentně tančila a vyjádřila přání, aby lidé na její koncert nezapomněli.

„Nedokážu popsat, jak moc ji miluju,“ vypráví nadšeně pětatřicetiletá Sára původem z Íránu. Na koncert přiletěla z Ománu a na stadionu byla s devítihodinovým předstihem, aby se dostala co nejblíž k pódiu.

„Moje země trpí tolika problémy, máme strašnou ekonomiku, vláda lidem nedovoluje žádnou svobodu. Ale máme tuhle legendu,“ říká. Ukazuje na dav, v němž se starší posluchači mísí s mladými dívkami. Některé jsou západně oblečené, jiné mají čádor neboli splývavý ženský oděv z tmavé látky. Skoro všechny ale zpívají z plných plic. „Doufám, že tohle někdy zažiju v Íránu,“ dodává Sára.

Dnes jedenasedmdesátiletá teheránská rodačka azerského původu Guguš začínala jako kabaretní zpěvačka. Největší slávu v Íránu zažila na přelomu 60. a 70. let minulého století, kdy se stala oblíbenkyní šáha Muhammada Rezá Pahlavího. Účinkovala ve filmech, tamní ženy inspirovala k nošení minisukní a jmenoval se podle ní populární účes.

V roce 1979 však šáha svrhla islámská revoluce a duchovní zakázali ženám zpívat. Guguš byla toho času v Los Angeles, „z lásky k vlasti“ se nicméně vrátila do Íránu, kde byla ještě na letišti zatčena, později vyslýchána a nakonec uvězněna, popsal vloni v hudebním časopisu Full Moon hudební kritik Jiří Moravčík.

„Následně ji islámský režim donutil distancovat se od ‚satanské západní hudby‘ a zříct všech veřejných aktivit. Nemohla žít bez Íránu, takže se podvolila a následujících jednadvacet let strávila v soukromí,“ uvedl Moravčík.

Až reformní vláda prezidenta Muhammada Chátamího v roce 2000 dovolila Guguš vycestovat do zahraničí, kde zažila comeback na předních světových pódiích včetně losangeleského Staples Center nebo arény v londýnském Wembley.

Díky tomu si zpěvačka uvědomila, že na ni po celém světě nezapomněly tisíce někdejších fanoušků, nyní žijících v exilu. Ve stejné době o jejím návratu k hudbě vznikl dokumentární film.

Nejmladší generace Íránců dnes její tvorbu zná převážně z pirátských nahrávek, stále je ale oslovuje, jak podle agentury AP dokázal nynější koncert v Dubaji. „Je naprosto úžasná,“ vypráví další divačka, třináctiletá Aida, která se narodila v Íránu a žije v Dubaji. „Celé moje dětství jsme s mámou tancovaly na hudbu Guguš každý den,“ dodává.

Před rokem Guguš vydala nové album nazvané 21, písně z něj nyní uvádí na světovém turné, v jehož rámci navštíví americké Los Angeles i kanadské Toronto. Fakt, že dostala svolení vystoupit v Dubaji, který je součástí Spojených arabských emirátů, podle agentury AP představuje zatěžkávací zkoušku pro tamní diplomatické vztahy s Íránem.

Ve Spojených arabských emirátech už dekády žijí stovky tisíc Íránců a země podporovala bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa ve snaze uvalit na Írán co nejpřísnější sankce.

Zatímco Teherán doufal, že světovou výstavu Expo 2020 využije k představení současné režimní kultury, pořadatelé oslovili Guguš. Proti tomu se hned ohradila íránská státní Rúdakího kulturní nadace a pořadatelům zaslala stížnost, v němž zpěvačku označila za „šáhovu milenku“.

O dopisu široce informovala íránská média. Ta také znovu kritizovala Guguš za její videoklip k písni Behešt z roku 2014 o lásce mezi lidmi stejného pohlaví, za kterou v Íránu hrozí trest smrti.