Ukrajinští uprchlíci přeplnili kurzy češtiny. Mluvit se naučí za rok, říká lingvistkaUkrajinští uprchlíci přeplnili kurzy češtiny. Mluvit se naučí za rok, říká lingvistka

Ačkoliv je čeština a ukrajinština v řadě ohledů podobná, ukrajinští uprchlíci, kteří utíkají před válkou, se v Češku nedomluví. Problém mají například na úřadech a kvůli jazykové bariéře je pro ně někdy obtížné si najít i práci, která by odpovídala jejich vzdělání. 

Například Světlana, která v Kyjevě pracovala jako ekonomka, je přesvědčená, že bez znalosti češtiny je jí titul bakaláře z ekonomiky a magistra z veřejné správy v Česku k ničemu. Česky neumí ani Anastasie, která v Kyjevě podnikala. „Nebráním se žádné práci. V oboru mě nikdo nevezme, protože tomu brání neznalost jazyka. Nevěděla byste o nějakých jazykových kurzech?“ ptala se Anastasie už před dvěma týdny reportérky Aktuálně.cz v pražském Kongresovém centru krátce po svém příjezdu do Česka.

Světlanin a Anastasiin příběh není ojedinělý. Ukrajinští uprchlíci často už krátce po příjezdu do Česka řeší, kam by mohli chodit na jazykové kurzy, aby se naučili alespoň základy češtiny. Zvýšený zájem o tyto kurzy potvrzují i jazykové školy a integrační centra, které výuku pro cizince nabízejí. 

Například v jazykové škole Czech Language Training se zájem o kurzy češtiny zvýšil po vypuknutí války na Ukrajině zhruba o třetinu. „Kurzy Ukrajincům nabízíme zdarma a až do konce dubna máme plno,“ říká ředitel školy Miroslav Kašpárek.

I na dalších místech je zájem tak vysoký, že již mají plnou kapacitu a nové studenty nepřijímají. „Tento týden jsou kurzy již plné, ale od příštího týdne se pokusíme otevřít další,“ uvádí Olha Mandrys z Centra pro cizince v Jihomoravském kraji. Jazykových kurzů se tam účastní různé věkové skupiny, nejmladší studenti mají okolo šesti let, ti nejstarší přes sedmdesát. 

Plnou kapacitu mají i kurzy češtiny v Praze, kde je o ně dlouhodobě velký zájem. „Očekávám, že v následujících týdnech zájem ještě poroste. Zvyšuje se zájem i o výuku pro děti,“ říká koordinátorka kurzů češtiny Jana Januševičová. 

Výuka probíhá ve většině jazykových škol v českém jazyce za pomoci jiných světových jazyků, nejčastěji angličtiny nebo ruštiny. „Češtinu jsme schopni učit prostřednictvím angličtiny, ruštiny i ukrajinštiny, nejvíc se ale zaměřujeme na výuku českého jazyka prostřednictvím samotné češtiny,“ vysvětluje Braňo Peľak z jazykové školy Empire. 

Naučit se základy češtiny trvá zhruba rok

To, za jak dlouho se lidé z Ukrajiny naučí česky, závisí na mnoha faktorech. „Každý má jiný talent na jazyky, snahu, motivaci nebo množství času, který výuce věnuje,“ vysvětluje Krystyna Kuznietsova z Ústavu slavistiky Masarykovy univerzity.

Pokud je student pilný, je podle Kuznietsové možné, aby za rok dosáhl jazykové úrovně B2. Na této úrovni zvládne mluvčí diskutovat na nejrůznější témata, která souvisí s jeho osobním a pracovním životem. „Takového studenta jsem ale ještě nepotkala, běžně studenti dosáhnout za rok úrovně A2, která jim umožní zvládnout základní konverzaci,“ dodává.

Už od loňského září, tedy ještě před vypuknutím války na Ukrajině, musela alespoň jedna základní škola v každém obvodu obce s rozšířenou působností poskytovat kurzy češtiny pro žáky-cizince. Nyní ministerstvo školství plánuje výuku češtiny spustit také na středních školách.

Kromě toho ukrajinští uprchlíci ve věku středoškoláků navíc ještě před nástupem na školu podstoupí kurzy českého jazyka v rozsahu 80 až 320 hodin. Cílem je, aby žáci dosáhli jazykové úrovně A2 a rozuměli tak základním informacím ve škole. 

Ukrajinci používají cyrilici, ale latinku umí také velmi dobře

Čeština i ukrajinština patří mezi slovanské jazyky, jsou si tedy v lecčem podobné. „Češtinu řadíme do západoslovanských jazyků a ukrajinštinu do východoevropských, přesto z hlediska slovní zásoby je ukrajinština bližší polštině, a tudíž i češtině,“ vysvětluje slavistka Kuznietsová.

Ukrajinština se od češtiny ale liší jak gramatickým systémem, tak i písmem, jelikož používá cyrilici, kdežto čeština latinku. Přesto by latinka podle Kuznietsové neměla dělat Ukrajincům problém. „Od osmdesátých let se v ukrajinských školách vyučuje angličtina, němčina nebo jiné cizí jazyky, takže latinku umí většina lidí dobře,“ říká. 

Teťana Sverdan z Ústavu východoevropských studií Univerzity Karlovy vysvětluje, že ukrajinština se od češtiny v řadě případů významně liší. Má  například volný přízvuk, „ne“ nepíše dohromady se slovesem, ale vždy zvlášť a nevyužívá sloveso „být“ jako základové sloveso při tvorbě minulého času. „Zatímco v češtině se řekne ‚já jsem krásná‘, tak v ukrajinštině jenom ‚já krásná‘,“ vysvětluje Sverdan jeden z rozdílů mezi češtinou a ukrajinštinou.

Kromě jazykových škol a integračních center nabízí pomoc s komunikací Ukrajinců a Čechů nejrůznější aplikace. Movapp poskytuje uživatelům slovníček základních českých a ukrajinských frází, které jsou rozděleny do několika oblastí podle využití. Online slovník, překladač a konverzace pro ukrajinštinu zpřístupnila zdarma i společnost Lingea.

Ačkoliv je čeština a ukrajinština v řadě ohledů podobná, ukrajinští uprchlíci, kteří utíkají před válkou, se v Češku nedomluví. Problém mají například na úřadech a kvůli jazykové bariéře je pro ně někdy obtížné si najít i práci, která by odpovídala jejich vzdělání. 

Například Světlana, která v Kyjevě pracovala jako ekonomka, je přesvědčená, že bez znalosti češtiny je jí titul bakaláře z ekonomiky a magistra z veřejné správy v Česku k ničemu. Česky neumí ani Anastasie, která v Kyjevě podnikala. „Nebráním se žádné práci. V oboru mě nikdo nevezme, protože tomu brání neznalost jazyka. Nevěděla byste o nějakých jazykových kurzech?“ ptala se Anastasie už před dvěma týdny reportérky Aktuálně.cz v pražském Kongresovém centru krátce po svém příjezdu do Česka.

Světlanin a Anastasiin příběh není ojedinělý. Ukrajinští uprchlíci často už krátce po příjezdu do Česka řeší, kam by mohli chodit na jazykové kurzy, aby se naučili alespoň základy češtiny. Zvýšený zájem o tyto kurzy potvrzují i jazykové školy a integrační centra, které výuku pro cizince nabízejí. 

Například v jazykové škole Czech Language Training se zájem o kurzy češtiny zvýšil po vypuknutí války na Ukrajině zhruba o třetinu. „Kurzy Ukrajincům nabízíme zdarma a až do konce dubna máme plno,“ říká ředitel školy Miroslav Kašpárek.

I na dalších místech je zájem tak vysoký, že již mají plnou kapacitu a nové studenty nepřijímají. „Tento týden jsou kurzy již plné, ale od příštího týdne se pokusíme otevřít další,“ uvádí Olha Mandrys z Centra pro cizince v Jihomoravském kraji. Jazykových kurzů se tam účastní různé věkové skupiny, nejmladší studenti mají okolo šesti let, ti nejstarší přes sedmdesát. 

Plnou kapacitu mají i kurzy češtiny v Praze, kde je o ně dlouhodobě velký zájem. „Očekávám, že v následujících týdnech zájem ještě poroste. Zvyšuje se zájem i o výuku pro děti,“ říká koordinátorka kurzů češtiny Jana Januševičová. 

Výuka probíhá ve většině jazykových škol v českém jazyce za pomoci jiných světových jazyků, nejčastěji angličtiny nebo ruštiny. „Češtinu jsme schopni učit prostřednictvím angličtiny, ruštiny i ukrajinštiny, nejvíc se ale zaměřujeme na výuku českého jazyka prostřednictvím samotné češtiny,“ vysvětluje Braňo Peľak z jazykové školy Empire. 

Naučit se základy češtiny trvá zhruba rok

To, za jak dlouho se lidé z Ukrajiny naučí česky, závisí na mnoha faktorech. „Každý má jiný talent na jazyky, snahu, motivaci nebo množství času, který výuce věnuje,“ vysvětluje Krystyna Kuznietsova z Ústavu slavistiky Masarykovy univerzity.

Pokud je student pilný, je podle Kuznietsové možné, aby za rok dosáhl jazykové úrovně B2. Na této úrovni zvládne mluvčí diskutovat na nejrůznější témata, která souvisí s jeho osobním a pracovním životem. „Takového studenta jsem ale ještě nepotkala, běžně studenti dosáhnout za rok úrovně A2, která jim umožní zvládnout základní konverzaci,“ dodává.

Už od loňského září, tedy ještě před vypuknutím války na Ukrajině, musela alespoň jedna základní škola v každém obvodu obce s rozšířenou působností poskytovat kurzy češtiny pro žáky-cizince. Nyní ministerstvo školství plánuje výuku češtiny spustit také na středních školách.

Kromě toho ukrajinští uprchlíci ve věku středoškoláků navíc ještě před nástupem na školu podstoupí kurzy českého jazyka v rozsahu 80 až 320 hodin. Cílem je, aby žáci dosáhli jazykové úrovně A2 a rozuměli tak základním informacím ve škole. 

Ukrajinci používají cyrilici, ale latinku umí také velmi dobře

Čeština i ukrajinština patří mezi slovanské jazyky, jsou si tedy v lecčem podobné. „Češtinu řadíme do západoslovanských jazyků a ukrajinštinu do východoevropských, přesto z hlediska slovní zásoby je ukrajinština bližší polštině, a tudíž i češtině,“ vysvětluje slavistka Kuznietsová.

Ukrajinština se od češtiny ale liší jak gramatickým systémem, tak i písmem, jelikož používá cyrilici, kdežto čeština latinku. Přesto by latinka podle Kuznietsové neměla dělat Ukrajincům problém. „Od osmdesátých let se v ukrajinských školách vyučuje angličtina, němčina nebo jiné cizí jazyky, takže latinku umí většina lidí dobře,“ říká. 

Teťana Sverdan z Ústavu východoevropských studií Univerzity Karlovy vysvětluje, že ukrajinština se od češtiny v řadě případů významně liší. Má  například volný přízvuk, „ne“ nepíše dohromady se slovesem, ale vždy zvlášť a nevyužívá sloveso „být“ jako základové sloveso při tvorbě minulého času. „Zatímco v češtině se řekne ‚já jsem krásná‘, tak v ukrajinštině jenom ‚já krásná‘,“ vysvětluje Sverdan jeden z rozdílů mezi češtinou a ukrajinštinou.

Kromě jazykových škol a integračních center nabízí pomoc s komunikací Ukrajinců a Čechů nejrůznější aplikace. Movapp poskytuje uživatelům slovníček základních českých a ukrajinských frází, které jsou rozděleny do několika oblastí podle využití. Online slovník, překladač a konverzace pro ukrajinštinu zpřístupnila zdarma i společnost Lingea.